35 Co 498/2024-525 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 150 053,40 Kč 8,5% úrokem z prodlení od 2. 3. 2019 do zaplacení. Výrokem II žalobu co do částky ve shodné výši s příslušenstvím zamítl. Výrokem III žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení a výrokem IV každému z nich uložil povinnost k náhradě poloviny státem hrazených nákladů v celkové výši 12 065,60 Kč.2. Žalobkyně se uvedené částky domáhala s tím, že jde o náhradu škody vzniklé na domě č. p. , Anonymizováno, na pozemku st. p. č. , hodnota, v jejím vlastnictví nedostatečnou údržbou bezprostředně sousedícího (řadového) domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku st. p. č. , hodnota, (vše v k. ú. , adresa, ) ve vlastnictví žalovaného. Ke vzniku škody mělo dojít zatékáním z balkónu domu žalovaného do společné dělící stěny a dále zatékáním dešťové vody z nevhodně upraveného dešťového svodu žalovaného do domu žalobkyně. Došlo ke zvýšení vlhkosti dělící stěny, jejímu sesednutí a trhlinám ve stěnách a rovněž vlhkostním poruchám na zadní straně domu v podobě skvrn a puchýřů. Takto vznikla žalobkyni majetková škoda, když za opravy vzniklých poškození jí společnost , právnická osoba, . vyúčtovala 31 493 Kč za zajištění dělící stěny mezi domy č. , hodnota, a , Anonymizováno, , , částka, za opravu dělící stěny v interiéru a 79 997 Kč za přípravu podkladu pro výměnu podlahu v druhém nadzemním podlaží. Za pokládku této podlahy potom žalobkyně společnosti , právnická osoba, zaplatila 42 342 Kč. Uvedená škoda vznikla zatékáním vody do dělící stěny. V souvislosti se zatékáním vody z dešťového svodu žalovaného do suterénu domu potom žalobkyně zaplatila na základě faktury , právnická osoba, . , částka, za sanaci vlhkostních poruch v interiéru, 43 474 Kč za opravu hydroizolace v exteriéru a 16 639 Kč za úpravu dešťové kanalizace. Požadovala žalobkyně dále nahradit 12 890 Kč, které vynaložila na vyhotovení znaleckého posudku o výši škody. Původně požadovala i , částka, za demontáž a montáž topení, v tomto rozsahu ale vzala žalobu zpět a řízení o tuto částku bylo zastaveno. Vycházeje z odborných posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a jejich výpovědí, a dále výpovědí svědků , jméno FO, z firmy , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, z firmy , právnická osoba, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, technika pojišťovny okresní soud uzavřel ohledně pronikání vody z balkonu žalovaného, že za protiprávní stav lze považovat léta neprováděnou běžnou údržbu nemovitosti. Znalci , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, shodně jednoznačně určili jako jedinou příčinu zatékání do společné dělící zdi mezi domy poškození balkonu žalovaného, v důsledku terénu o něco výše položeného, zejména v místě prostupu dešťového svodu. I z fotografií jsou zřetelně vidět mapy vzniklé zatečením vody do zdiva. V důsledku zatékání vody došlo k opadnutí omítky, zúžení dělící stěny a projevům i v interiéru v podobě trhlin v interiérových zdech a poškození parketové podlahy. Sám žalovaný vliv nedostatečné údržby na vzniklém poškození při jednání s pojišťovnou nepopíral. Pokud jde o zatékání vody v zadní části domu (na jeho druhé straně), přiklonil se okresní soud k tomu, že ke škodě došlo v důsledku přemístění svodu dešťové vody na stranu k nemovitosti žalobkyně. Byť zmínění znalci uvedli, že nemuselo jít o jedinou příčinu, shledali ji jako vysoce pravděpodobnou a rozhodující. Došlo totiž v důsledku přemístění svodu k podstatnému nárůstu vlhkosti a zatékání vody. Neshledal okresní soud důvodnou žalovaným uplatněnou námitku promlčení žalobního požadavku. Údaj o únoru 2016 v předžalobní upomínce byl zřejmě písařskou chybou, neboť jeho správnosti nesvědčí žádná z dalších listin týkajících se škody, které jsou až z roku 2017. Žalobkyně měla zpozorovat projevy škody až v únoru 2017, kdy rovněž začala jednat s pojišťovnou a vznik škody oznámila žalovanému. V případě námitky promlčení nese důkazní břemeno o skutečnostech, s nimiž zákon spojuje počátek a běh promlčecí doby, ten, kdo námitku uplatnil. Žalovaný přitom neprokázal, že by k projevu škody na majetku žalobkyně došlo již dříve. Ohledně výše škody potom okresní soud vyšel z žalobkyní předložených faktur (vystavených společnostmi Structura a , právnická osoba, ) odpovídajících posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž jako znalec z oboru rozpočtování staveb výši nákladů na opravy zjištěných škod spočetl. Protože však jde o stavbu starší padesáti let s původními parketami a rovněž zdmi, nemělo by dojít k obohacení se poškozeného škodnou událostí. Měly by takto být nahrazeny jen účelné náklady na uvedení věci v původní stav, aby mohla plnit svoji původní funkci. V tomto směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2202/2019. Protože však žalobkyně nenavrhla znalecký posudek k hodnotě věci před poškozením ani jiný důkaz k výši škody, určil ji okresní soud podle § 136 o.s.ř. podle své úvahy. Při ní vyšel ze znaleckého posudku a faktur za opravy, ale zohlednil amortizaci a opotřebení částí domu škodou zasažených. Vzal v úvahu životnost nemovitostí dle účetních předpisů 100 let a stáří domu asi 50 let a určil amortizaci ve výši 50 %. Přiznal proto žalobkyni náhradu škody ve výši 50 % jí vynaložených částek včetně částky za znalecký posudek a žalobě vyhověl co do částky 150 053,40 Kč, a to i s úroky z prodlení, neboť v prodlení byl žalovaný již od doručení předžalobní upomínky, což bylo dříve než 2. 3. 2019, od kdy nárok žalobkyně uplatnila. Co do shodné částky i s příslušenstvím potom okresní soud žalobu zamítl. S ohledem na přibližně shodný poměr úspěchu a neúspěch u obou účastníků žádnému z nich náhrada nákladů nepřísluší a státem hrazené náklady jsou povinni uhradit každý polovinou.3. Proti žalobu částečně co do částky 150 053 Kč s příslušenstvím zamítajícímu výroku rozsudku okresního soudu se odvolala žalobkyně. S rozhodnutím se ztotožňuje až do jeho bodu 35, kdy okresní soud po zhodnocení provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala vznik škody, protiprávní jednání žalovaného, jakož i příčinnou souvislost mezi uvedenými předpoklady. Nesouhlasí však žalobkyně s redukcí požadované náhrady na polovinu. Prokázala žalobkyně, že jí vznikla škoda ve výši 300 108 Kč, když tuto částku vynaložila na odstranění vlhkostních poruch a jejich následků a částka tudíž představuje žalobkyni vzniklou skutečnou škodu. Upozorňována byla žalobkyně okresním soudem, že amortizace bude zvažována jen v případě náhrady škody u dílčího nároku spočívajícího v poškození podlahové krytiny, v rozsudku však byl redukován celý nárok. Nebyly naplněny předpoklady pro postup dle § 136 o.s.ř., pokud okresní soud skutečnou výši škody zjistil. Soud přitom musí odůvodnit, v čem spatřuje obtíže při zjišťování výše nároku ve smyslu uvedeného ustanovení. Úvaha soudu není ani náležitě odůvodněna. V daném případě má výše škody odpovídat výši nákladů vynaložených na uvedení domu do stavu před vznikem škody. Jde o ekvivalent toho, co je nutné vynaložit na uvedení do stavu před poškozením. Majetková újma musí být poškozenému kompenzována v plné míře. Posudkem , tituly před jménem, , adresa, bylo prokázáno, že oprava škod byla provedena účelně a směřovala k odstraní následků škodné události. Výdaje byly nutné a účelné. I podlaha před vznikem škody plnila svoji funkci, na jejíž obnovení bylo nutno vynaložit žalobkyní doložené výdaje. Položení nové podlahy v celé místnosti byl postup nejen účelný, ale i jediný možný. I v případě, pokud by bylo rozhodnutí správné, měla být žalobkyni přiznána náhrada jí vynaložených nákladů, neboť byla žalobkyně v základu zcela úspěšná, přičemž rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Navrhuje, aby byl napadený rozsudek změněn ve výroku II tak, že jí bude přiznána i další částka 150 053 Kč s příslušenstvím a žalobě tak bude zcela vyhověno.4. Proti rozsudku okresního soudu se odvolal i žalovaný, ten proti žalobě vyhovujícímu výroku co do částky 150 053 Kč s příslušenstvím a závislých výroků. Měla by být žaloba zamítnuta zcela, když žalobkyně neprokázala všechny komponenty odpovědnostního vztahu. Od minulého zrušujícího rozhodnutí nedoplnila v potřebné míře žalobkyně ani svá tvrzení. Byť nedošlo ke změně důkazní situace, soud co do poloviny nároku vyhovuje. Přes závěr, že se žalobkyni nepodařila prokázat výše škody, soud založil rozhodnutí netypicky na volné úvaze. Rezignovala žalobkyně od počátku na prokazování předpokladů odpovědnosti, protiprávního jednání žalovaného, vzniku následku, jeho kvantifikaci a zejména příčinnou souvislost mezi údajnou příčinou vad domku žalobkyně a sumami z faktur, které jako takové ani nejsou škodou (snížením hodnoty majetku poškozeného). Faktury stavebních firem škodu nepředstavují. Nepředložila nikdy žalobkyně jedinou fotografii tvrzených poškození a veškeré údajné škody zahladila rekonstrukčn