84 Co 307/2025-52 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem uložil okresní soud žalovanému, aby do tří dnů ode dne jeho právní moci zaplatil žalobkyni částku 20 190 Kč s vymezeným úrokem z prodlení (výrok I.), a nahradil žalobkyni, k rukám její zástupkyně, náklady řízení ve výši 2 502 Kč (výrok II.).2. Nákladový výrok svého rozsudku odůvodnil okresní soud odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, náleží jí proto právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Výši těchto nákladů okresní soud určil součtem zaplaceného soudního poplatku ve výši 808 Kč, odměny za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.“ či „advokátní tarif“, přičemž výši odměny okresní soud určil podle § 14b odst. 1, bodu 2. a. t., ve znění účinném jednak do , datum, (převzetí a příprava zastoupení) částkou 300 Kč, tak ve znění účinném od , datum, (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částkou 400 Kč. K nákladům řízení pak okresní soud připočetl tři paušální částky náhrady výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 a. t. a náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 294 Kč.3. Pouze nákladový výrok tohoto rozsudku napadla žalobkyně včasným odvoláním, v němž namítala, že výše žalobkyni přiznaných nákladů řízení měla být určena částkou 2 623 Kč, když okresní soud při určení výše odměny za úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení nesprávně postupoval podle advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, , přičemž k převzetí zastoupení v daném případě došlo až v lednu 2025. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud nákladový výrok napadeného rozsudku změnil tak, že uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku 2 623 Kč.4. Krajský soud jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí okresního soudu v odvoláním napadené části, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, když proti výroku ve věci samé odvolání nesměřovalo a rozsudek v této části nabyl již samostatně právní moci (ust. § 206 odst. 3 o. s. ř.). Podané odvolání přitom neshledal důvodným.5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.6. Podle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. má žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.7. Podle ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem anebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Náhradu za odměnu znalce, který podal posudek podle § 127a, soud určí podle sazby odměny stanovené zvláštním právním předpisem. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.8. Základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního řízení sporného, a která vyplývá z kontradiktorního postavení stran tohoto řízení, je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v ust. § 142 o. s. ř. Jestliže úspěšný účastník skutečně nějaké náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva vynaložil, pak je přisouzení náhrady účelně vynaložených nákladů řízení ve sporném řízení pravidlem, z nějž však existují výjimky (kupř. ustanovení § 143, § 147 odst. 1 nebo citovaného § 150 o. s. ř.).9. V projednávané věci okresní soud správně dovodil, že je to žalobkyně, které podle výsledku řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Po zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uveřejněným pod č. , spisová značka, ., s účinností od , datum, , je - při absenci úpravy paušálních sazeb odměn za zastupování pro řízení v jednom stupni, jak je předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věty první o. s. ř. - namístě při určení výše náhrady nákladů řízení postupovat podle ust. § 151 odst. 2 větě první za středníkem o. s. ř., tedy užít zvláštní právní předpis o mimosmluvní odměně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).10. Okresní soud však nesprávně určil výši těchto nákladů, když přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů souvisejících se zasláním předžalobní upomínky. Náklady na zaslání předžalobních upomínek zástupkyní žalobkyně žalovanému nepovažuje odvolací soud za účelně vynaložené, neboť z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný byl před zahájením řízení o úhradu dluhu upomenut samotnou žalobkyní. Žalobkyně zaslala žalovanému nejprve dne , datum, výzvu k úhradě dluhu, od níž odvozuje splatnost žalovaného nároku. Dále žalobkyně sama či prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., zaslala žalovanému několik upomínek k zaplacení dluhu, a to dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . V souvislosti se zasláním těchto upomínek také žalobkyně již v žalobě uplatnila právo na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 6 prováděcí vyhl. č. 69/2024 Sb., a toto právo jí bylo výrokem I. napadeného rozsudku také pravomocně přiznáno. Za této situace bylo zaslání předžalobní upomínky právní zástupkyní žalobkyně již nadbytečné.11. Žalobkyni na náhradě nákladů řízení vynaložených v řízení před soudem prvního stupně náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 808 Kč, dále odměna za zastoupení advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení. Žalobkyni je třeba přisvědčit v tom, že z obsahu spisu vyplývá, že k převzetí zastoupení došlo v daném případě až po , datum, , když ještě dne , datum, bylo vymáhání pohledávky prováděno společností , právnická osoba, . Výši odměny za zastoupení advokátem při převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby je tak třeba určit podle § 14b odst. 1 bodu 2. a. t. částkou 400 Kč za jeden úkon právní služby, celkem 800 Kč, k účelně vynaloženým nákladům řízení dále náleží paušální náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobkyně v rozsahu dvou úkonů právní služby po 100 Kč, celkem 200 Kč (§ 14b odst. 6 a. t.) a náhrada 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 210 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem náklady žalobkyně za řízení před soudem prvního stupně činí 2 018 Kč.12. Z uvedených důvodů odvolací soud nákladový výrok napadeného rozsudku podle ust. § 220 o. s. ř. změnil potud, že výši nákladů řízení, které je žalovaný povinen nahradit žalobkyni, určil částkou 2 018 Kč, co do lhůty k plnění a platebního místa pak napadený výrok podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.13. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a s přihlédnutím k tomu, že v této části řízení úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.