35 Co 256/2025-263 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výroky I až IV zamítl žalobu vždy o zaplacení náhrady za nemajetkovou újmu, a to 375 000 Kč žalobci žalovanou (výrok I), 125 000 Kč žalobkyni žalovanou (výrok II), 375 000 Kč žalobci žalovaným (výrok III) a 125 000 Kč žalobkyni žalovaným (výrok IV). Výroky V a VI potom žalobcům uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 37 595 Kč žalované a 42 955 Kč žalovanému.2. Domáhali se žalobcové ochrany osobnosti v podobě zákazu šíření nahrávky z , datum, (tento uplatněný nárok již byl dříve pravomocně zamítnut) a poskytnutí zadostiučinění za jim vzniklou nemajetkovou újmu, a to v souvislosti s úmrtím matky žalobce , Jméno žalobce A, a žalované , Jméno žalované, (sourozenců) , jméno FO, (dále též jen matka) , datum, . Po doplnění a změně žaloby požadovali na žalované odškodnit, žalobce částkou , částka, , žalobkyně částkou , částka, , nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout zásahem do jejich osobnostních práv tak, že bránila žalovaná žalobcům ve styku s matkou od srpna 2018 do jejího úmrtí, dále tak, že nebylo žalobcům oznámeno zhoršení zdravotního stavu matky a žalobci se nemohli s matkou rozloučit a konečně tak, že nebyli žalobci jmenovitě uvedeni na parte. Vedle toho na žalovaném požadovali zadostiučinění, ve výši 375 000 Kč žalobce a 125 000 Kč žalobkyně, za zásah do jejich osobnostních práv spočívající v tom, že žalovaný pořídil den po úmrtí matky při předání parte bez vědomí, natož svolení žalobců, zvukovou nahrávku jejich rozhovoru zachycující šok a bolest žalobce. Původně tvrdili i to, že žalovaný tuto nahrávku šířil neurčitému počtu lidí.3. Okresní soud po provedeném dokazování, jednak výslechy účastníků řízení a svědkyně , jméno FO, , jednak listinami (zahrnujíc v to zejména předmětné parte, přepis SMS komunikace mezi účastníky, spisy GIBS a domova důchodců), dospěl k závěru, že žalovaná , Jméno žalované, žalobci ani žalobkyni nebránila ve styku či kontaktu s , jméno FO, , naopak to byl žalobce, kdo po roztržce s žalovanou v srpnu 2018 o matku přestal pečovat a stýkat se s ní. Víceméně se nepokusil kontakt s matkou obnovit, nevyvinul za tím účelem intenzivnější snahu. O zhoršujícím se zdravotním stavu věděl, matku v nemocnici v červenci 2020 navštívil. Vyšel okresní soud z toho, že žalobce se o matku staral intenzivně na denní bázi od roku 2002, avšak v létě 2018 poté, co se zhoršil zdravotní stav matky a žalobce se o dělbě péče o ni se sestrou nedohodl, došlo mezi ním a sestrou ke konfliktu, po němž se žalobce o matku přestal starat a ani ji nenavštěvoval. Nebylo zjištěno, že by výměna zámku provedená až v roce 2019 či telefonního čísla byla provedena žalobci „naschvál“. Naopak žalobce za matkou do jejího bydliště nezajel, přestože se o výměně telefonu dozvěděl na jaře 2019, kdy mu matka volala, sám ji nazpět volal až v srpnu. Žalobce ani netvrdí, že by činil pokusy o návštěvu matky a do bytu se nedostal. Žalovanou potom kontaktoval SMS zprávami jednou v roce 2019 a 4 x v roce 2020. Nebylo prokázáno, že by žalovaná si nepřála návštěvy žalobce u matky v nemocnici či je dokonce zakazovala, žalobce sám vypověděl, že matku v nemocnici navštívil. Neuvedení jména žalobce a jeho partnerky na smutečním oznámení sice nebylo vhodným, lze však dle okresního soudu pochopit pohnutku žalované za neurovnaných vztahů mezi sourozenci, kdy na rozdíl od žalobců se o matku poslední dva roky starala a zařídila pohřeb, zatímco žalobce v tomto směru žádnou snahu neprojevoval. Nemůže proto uvedené jednání žalované zakládat nárok na finanční odškodnění.4. Ohledně nároků vůči žalovanému, nesporným bylo pořízení audionahrávky. Během nahraného hovoru žalovaný žalobce žádným způsobem neprovokoval, naopak jej uklidňoval. Osobní oznámení úmrtí matky žalobce přitom soud považuje za citlivější přístup, než jen vhození smutečného oznámení do schránky. Byť obecně není povoleno pořizovat záznam hovoru s někým bez jeho vědomí, žalovaný od matky (žalované) věděl, že komunikace s žalobcem je problémová, proti žalobci v minulosti bylo vedeno trestní stíhání, probíhaly občanskoprávní spory s ním, a měl žalovaný od matky k dispozici i SMS zprávy, kde žalobce opakovaně jeho matce vyhrožoval, byl hrubý, zmiňoval se o fyzickém násilí či soudních sporech. Žalovaný jako policista musel být navíc obezřetnější. Jeho obavy byly následně potvrzeny, neboť čelil trestnímu oznámení, v jehož rámci byla nahrávka využita. Uzavřel proto okresní soud, že osobnostní práva žalobců nebyla vůbec dotčena, nebo alespoň ne v takovém rozsahu (neuvedení jména na smutečním oznámení), který by zakládal právo žalobců na odčinění nemateriální újmy. Zcela neúspěšným žalobcům okresní soud uložil povinnost nahradit náklady žalovaným, a to žalované ve výši 37 595 Kč zahrnující odměnu advokáta za celkem 8,5 úkonů právní služby po 3 100 Kč, náhradu hotových výdajů v paušální výši, náhradu ztráty času a cestovného za jízdy z , adresa, a zpět, a žalovanému ve výši 42 955 Kč zahrnující odměnu advokáta za celkem 10 úkonů právní služby po 3 100 Kč, náhradu hotových výdajů v paušální výši, a daň z přidané hodnoty z přiznaných částek.5. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolali žalobci. Domáhali se poskytnutí zadostiučinění za jim vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou jednáním žalované, které v souhrnu znamenalo vyloučení žalobce a žalobkyně (družky žalobce od roku 2012) z kontaktu s matkou žalobce, , jméno FO, . Mezi osobnostní práva patří právo na rodinný život, tedy právo být v kontaktu s rodinnými příslušníky, do něhož jednání žalované protiprávně zasáhlo. Žalovaná zamezila žalobcům v osobním i telefonickém styku s matkou žalobce od léta 2018 až do její smrti. Zamezeno jim bylo i v základním kontaktu v závěru jejího života, kdy nebyli informováni o jejím zdravotním stavu, hospitalizaci ani úmrtí. Jednáním žalované žalobce pozbyl možnost matku vídat a starat se o ni. Žalovaná vyměnila vložku zámku a přerušila s žalobcem veškerou komunikaci. Musel si žalobce informace o matce opatřovat jinak. I v rozsudku č. j. , spisová značka, ze , datum, krajský soud dospěl k závěru, že žalovaná v době, kdy pečovala o , jméno FO, , se vůči žalobci dopouštěla jednání povahy trestné činnosti. Dovozuje proto žalobce, že v zájmu žalované bylo nepodávat o jejich matce žalobci informace, natož umožnit kontakt s ní. Měl okresní soud zkoumat, zda došlo k zásahu do sféry rodinných vazeb a zda byl takový zásah přiměřený, potřebný a zákonný. Pokud jde o smuteční oznámení, lze podle žalobců analogicky vyjít z rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2202/2017, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že neopodstatněné a svévolné neumožnění účasti na pohřbu osobám, jimž svědčí právo na pietu, nepožívá ochrany. Parte navenek vyjadřuje rodinné vazby a záměrné vynechání některých osob má dehonestující dopad. Byli žalobci vynecháni, ač žalobce je synem zesnulé, žalobkyně jeho družka, a i oni se na péči dlouhodobě podíleli. Měl vše soud posoudit s ohledem na důstojnost člověka. Konečně okresní soud bagatelizuje pořízení skryté nahrávky žalovaným, přestože k ní došlo v obydlí žalobců a bez jejich vědomí a souhlasu. Takové jednání představuje zásah do soukromí žalobců. Pořízení záznamu k ochraně práv dle § 88 odst. 1 o. z. nezakládá libovůli nahrávat cizí osoby v jejich domově bez vědomí a přechozího konfliktu, a už vůbec ne z preventivních důvodů. Z nahrávky je zřejmé, že žalobce se k osobě žalovaného nevyjadřoval, nenapadal jej, vymezoval se jen vůči jednání žalované. Chtěl si žalovaný opatřit nahrávku pro budoucí použití a krokům proti žalobci. Nehodnotil okresní soud míru intenzity zásahu, jeho trvání a nenahraditelné důsledky. Újma žalobcům způsobená žalovanou je trvalá a neodčinitelná, zejména nemožnost rozloučení se s matkou je traumatizující. Proto je výše požadovaného zadostiučinění přiměřená. Shodné částky požadované na žalovaném reflektují intenzitu zásahu (skrytá nahrávka v bytě, silná emocionální moment), jednak dlouhodobé následky (pocit ztráty důstojnosti, obavy z dalšího šíření), ale také preventivní funkci náhrady újmy, kdy jednání žalovaného bylo svévolné a narušovalo základní pravidla ochrany soukromí. Navrhují proto, aby byl napadený rozsudek ve všech dílčích výrocích ve věci samé změn a žalobě v jednotlivých nárocích vyhověno.6. Žalovaná navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu ve výrocích jí týkajících se potvrzen. Okresní soud správně vyhodnotil provedené důkazy, správně zjistil skutkový stav a tento správně posoudil i po právní stránce. Žalovaná se žádného nedovolaného jednání nedopustila, naopak to byl žalobce, kdo se dostatečně nesnažil o kontakt se svojí matkou.7. Žalovaný navrhl rovněž potvrzení napadeného rozsudku. Nahrávku si pořídil výlučně za účelem ochrany svých práv. Jde o audionahrávku, z níž není zřejmí totožnost nahraných osob ani místo a čas pořízení. Nemohlo dojít k jejímu zneužití. Měl žalovaný vzhledem k předchozím zkušenostem oprávněné obavy z nepravdivého nařčení ze strany žalobce. Mohl jej případný konflikt poškodit v zaměstnání. Neměl jinou možnost, jak oc