84 Co 12/2026-456 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že jsou společně s žalovanou 5. závětními dědičkami , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, (dále již jen „zůstavitel“), z jeho závěti datované dnem , datum, (výrok I. rozsudku okresního soudu). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), a všem účastníkům uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náklady řízení ve výši 6 566,33 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Okresní soud rozhodoval o žalobě podané žalobkyní na základě výzvy dědického soudu (Okresní soud v , adresa, ) učiněné usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , za situace, kdy zůstavitel měl zanechat vlastní rukou psanou závěť datovanou dnem „, datum, “, kterou nepovažovali za platné právní jednání zůstavitele žalovaní 1.-4., kteří poukazovali na obsahové nedostatky závěti (nedostatečná identifikace zůstavitele a dědiců, resp. majetku, o němž bylo pořízeno, nesprávné datum sepisu závěti), na špatný zdravotní stav zůstavitele v době sepisu závěti, resp. jeho ovlivnění opiáty (aniž by však tvrdili, kdy závěť byla sepsána), zejména však tvrdili, že zůstavitel zanechal další závěť a žalovaný 3. zpochybnil pravost závěti (žalovaný , Jméno advokáta D, tvrdil, že není psána rukou zůstavitele). Žalovaná 5., která závěť zůstavitele považovala za jeho platné a pravé jednání (stejně jako žalobkyně), byla rovněž dědickým soudem vyzvána k podání žaloby, žalobu však nepodala.3. Okresní soud při svém rozhodování vyšel ze skutkového stavu, podle něhož zůstavitel sepsal vlastní rukou závěť datovanou dnem , datum, , jíž byla „hlavní dědičkou“ ustavena žalobkyně, ostatní účastníci, další neteře a synovci zůstavitele, dědili pouze malým dílem - tou závětí zůstavitel odkázal veškerý movitý i nemovitý majetek žalobkyni, a to se dvěma výjimkami, kdy nemovitosti – pole v katastru obce , adresa, „rozdělil“ rovným dílem mezi žalobkyni a žalovanou 5. a finanční prostředky z životního pojištění rovným dílem rozdělil „mezi všemi šesti dědici“ (těchto šest dědiců nijak blíže nekonkretizoval). V závěti je dále uvedeno, že pořizovatel žádá dědičku „, jméno FO, .“, aby zařídila „likvidaci pozůstatků ve vhodném krematoriu spálením, pohřeb bez obřadu a popel byl vhozen do odpadu“. Tato závěť je dle závěrů znaleckého posudku, zpravovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyní z oboru písmoznalectví, pravou závětí zůstavitele. V řízení vyšlo dále najevo, že zůstavitel sepsal ještě jinou závěť, a to s obsahem, že dědí všichni synovci a neteře, tedy všichni účastníci tohoto řízení, rovným dílem. Okresní soud dospěl k závěru, že obě tyto závěti s ohledem na jejich obsah nemohou obstát vedle sebe, kdy není ani zřejmé, zda některá ze závětí byla zůstavitelem odvolána nebo případně zničena. Zůstavitel pořídil pro případ své smrti nejméně dvě závěti se zcela odlišným obsahem, jednu z nich předložila žalobkyně, druhá závěť soudu předložena nebyla, ostatně nikdo z účastníků ji dle svého vyjádření nikdy neviděl.4. Okresní soud dále uvedl, že z dokazování není zřejmé, která ze závětí byla pořízena později, když datum na závěti předložené žalobkyní není zcela zjevně správné, „nejméně pokud se jedná o rok , rok, “, nicméně okresní soud má i pochybnosti o datu 15. 9., neboť, jak uvedla svědkyně , jméno FO, , tuto závěť viděla u zůstavitele doma ještě před jeho hospitalizací v nemocnici, kam byl převezen dne , datum, . U druhé závěti, která nebyla soudu předložena, rovněž není zřejmé, kdy byla sepsána. Dle okresního soudu se tak muselo stát v období mezi 3. až , datum, , kdy zůstavitel pobýval na infekčním oddělení ústecké nemocnice. Pravděpodobným se jeví datum , datum, , kdy jej naposledy navštívila svědkyně , jméno FO, , když zároveň z lékařské zprávy ze dne , datum, vyplývá, že zůstavitel již závěť sepsal. Jak z lékařské zprávy, tak i z výpovědi svědkyně, vyplývá, že závěť chtěl sepsat před operací (amputací nohy); přesné datum sepisu závěti se však zjistit nepodařilo. Vzhledem k tomu je prakticky vyloučeno, že by závěť předložená žalobkyní byla vyhotovena , datum, , tedy že by závěť obsahovala chybu pouze v roce sepsání, když v té době měl sepsat závěť jinou, zcela jiného obsahu. Není tak zřejmé, kdy byla závěť předložená žalobkyní sepsána, není vyloučeno, že se jedná o původní závěť, kterou viděla svědkyně u zůstavitele doma, ale lze si i (spekulativně) představit, že tuto závěť zůstavitel sepsal až dodatečně jako třetí závěť, když si druhou závěť nakonec rozmyslel a sepsal opět závěť obdobného obsahu jako byla závěť první. Proto se právě tato závěť nacházela v osobních věcech zůstavitele po jeho úmrtí.5. Skutkové zjištění stran sepisu další (fyzicky nepředložené) závěti okresní soud čerpal zejména z výpovědi svědkyně , jméno FO, , lékařských zpráv týkajících se zdravotního stavu, resp. hospitalizace (od 3. do , datum, ) zůstavitele v , podezřelý výraz, v , adresa, a záznamu o sociální péči , právnická osoba, . Ze záznamu o sociální péči „vytištěného dne , datum, “, včetně doplnění ze dne , datum, , zjistil, že dne , datum, si zůstavitel přál sepsat závěť a o zprostředkování požádal svoji pečovatelku , jméno FO, , ke které má důvěru a považuji ji za osobu blízkou. Z lékařské zprávy , právnická osoba, . (poukazu na vyšetření a zápisu) ze dne , datum, vyplývá, že zůstaviteli hrozí amputace pravé dolní končetiny pro nekrózu, že žádal sepsat závěť a závěť sepsal. , jméno FO, jako svědkyně potvrdila, že zůstavitel (před zmiňovanou hospitalizací) žil sám, příbuzní ho moc nenavštěvovali, mluvil o nich. Svědkyně zůstaviteli jako dobrovolnice nakupovala, jezdila s ním po lékařích, občas mu uklidila. Asi po půl roce, v srpnu , rok, , k zůstaviteli nastoupila jako placená pečovatelka zařízení , právnická osoba, . Zůstavitel jí sdělil, že jedna neteř po něm chce, aby napsala závěť, tu skutečně ještě doma napsal, schválně do ní napsal, že chce být vysypán do „kanálu“ – u sepisu této závěti svědkyně nebyla přítomna, avšak zůstavitel jí tuto závěť ukázal – poté, co svědkyni bylo umožněno nahlédnout do závěti datované dnem , datum, , svědkyně potvrdila, že se jedná o závěť, kterou měl zůstavitel doma, doplnila, že se oba „nasmáli u toho, že chce vysypat do odpadu“. Později v září , rok, v nemocnici, kdy zůstavitel svědkyni nahlásil jako kontaktní osobu, zůstavitel vlastní rukou sepsal za přítomnosti svědkyně další závěť, kterou datoval a podepsal, touto závětí svůj majetek rozdělil rovným dílem mezi 5 nebo 6 konkrétně v závěti uvedených osob, závěť vedle zůstavitele podepsala i svědkyně a lékař, závěť zůstala u zůstavitele.6. Okresní soud výpověď svědkyně , jméno FO, hodnotil jako zcela věrohodnou, neboť svědkyně vypovídala spontánně, její verbální projev korespondoval s projevem neverbálním, adekvátně reagovala na dotazy soudu i účastníků řízení či jejich zástupců. Svědkyně je navíc osobou, která nemá žádný osobní zájem na výsledku řízení a obsah její výpovědi korespondoval s důkazy listinnými. Vypověděla, že do nemocnice (v době pandemie) za zůstavitelem chodila přes balkon, možnost návštěv přes balkon potvrzuje i sama nemocnice (na tomto místě okresní soud poukázal na záznamy o sociální péči a sdělení nemocnice podané v rámci emailové korespondence vedené okresním soudem a nemocnicí). Nemocnice také potvrdila, že svědkyně zůstavitele v nemocnici navštěvovala (na tomto místě okresní soud poukázal na sdělení nemocnice podané v rámci emailové korespondence vedené okresním soudem a nemocnicí). O jejích návštěvách u zůstavitele svědčí rovněž výkaz práce svědkyně ze září , rok, . Výpověď svědkyně byla dle okresního soudu zcela přesvědčivá i v části, kdy svědkyně hovořila o obou závětech zůstavitele. Ačkoliv si – zcela logicky, s ohledem na časový odstup od události – nepamatovala přesná data sepisu závětí a jména, pamatovala si dobře zvláštnosti a přání zůstavitele. Ohledně předložené závěti datované dnem , datum, si pamatovala, že zůstavitel chtěl „vysypat do kanálu“. Ohledně další závěti věděla dobře, že zůstavitel chtěl svůj majetek rozdělit spravedlivě mezi všechny své neteře a synovce. Také zcela hodnověrně popsala, kde a jak závěť sepisoval a jak mu s tím pomáhala. Že chtěl zůstavitel sepsat v nemocnici závěť a také že ji sepsal a že s tím chtěl pomoci od svědkyně, vyplývá též z lékařských zpráv nemocnice. Z rukou psaného lístečku dále vyplynulo, že si zůstavitel připravil seznam dědiců s jejich jmény a adresami.7. Okresní soud uzavřel, že nemá pochybnost o tom, že zůstavitel pořídil pro případ své smrti nejméně dvě závěti se zcela odlišným obsahem. Jednu z nich předložila žalobkyně, druhá závěť soudu předložena nebyla, z dokazování není zřejmé, která ze závětí byla pořízena později; z výpovědi svědkyně , jméno FO, se spíše nabízí, že předmětná (předložená) závěť byla sepsána dříve a byla později sepsanou závětí zrušena.8. Po právním posouzení věci dle § 1494 odst. 1, § 1532, § 1533, § 1534, § 1575, § 1576