29 CO 150/2022-33 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem (pro uznání) okresní soud zcela vyhověl žalobě, když žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč i náklady řízení v částce 400 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud vyšel ze zjištění, že ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 244771/2021-6 dne 25. 10. 2021, v němž žalovanou poučil, že pokud podá odpor, je třeba ve třicetidenní lhůtě od uplynutí lhůty k podání odporu podat ve věci kvalifikované vyjádření s označením důkazů, přičemž v opačném případě bude vydán rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř., kde podle odst. 4 není třeba nařizovat jednání. Žalovaná sice podala odpor dne [datum], v němž avizovala vyjádření ve stanovené lhůtě, avšak k němu již nedošlo. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud § 142 o. s. ř. a přiznal je procesně úspěšné žalobkyni. 2. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. Namítá, že po podání odporu její právní zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] podáním ze dne [datum] soudu zaslal kvalifikované vyjádření k žalobě, které bylo doručeno okresnímu soudu do jeho datové schránky dne [datum], což dokládá samotným podáním JUDr. [příjmení] i detailem odeslané zprávy. Jelikož nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, požaduje, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil. 3. Ve vyjádření k odvolání žalované žalobkyně uvedla, že si není jista dodržením lhůt pro úspěšné podání odvolání. Dále předkládá rozhodnutí soudů v obdobných případech, kde žalobám bylo vyhověno s tím, že mediální výroky byly zkreslené. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení jemu předcházející a poté dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro potvrzení ani změnu napadeného rozsudku, ale pouze pro jeho zrušení. 5. Podle § 205b o. s. ř. jsou odvolacím důvodem u odvolání proti rozsudku pro uznání jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a). 6. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 7. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. 8. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 9. K uznání nároku tak může podle § 153a odst. 3 o. s. ř. dojít i fikcí, a to při splnění podmínek uvedených v § 114b odst. 5 o. s. ř., kdy žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dní (§ 114b odst. 2 o. s. ř.) nevylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a nepřipojí listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě neoznačí důkazy k prokázání svých tvrzení. 10. Ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. upravuje právní fikci, jejímž důsledkem je vydání rozsudku pro uznání, ačkoliv žalovaný nárok fakticky neuznal. Již tato okolnost vyžaduje obezřetný přístup k použití rozsudku pro uznání, což odpovídá i tomu, že právní fikce je v právu nástroj výjimečný, striktně určený k dosažení právní jistoty. Shledání nedostatečné„ kvalifikovanosti“ vyjádření žalovaného a vydání rozsudku pro uznání lze proto akceptovat jen v případech nevyvolávajících pochybnosti o tom, že se žalovaný nehodlá řádně bránit nároku uplatněnému žalobou. Vydání rozsudku pro uznání je tak vyhrazeno jen těm případům, kdy žalovaný na výzvu nereaguje buď vůbec, nebo v reakci neuvede žádný věcný argument na svoji obranu (nepostačí jen prosté tvrzení, že žalovaný uplatněný nárok neuznává), případně soud na základě úvahy, kterou v rozsudku pro uznání přesvědčivě odůvodní, dospěje k závěru, že neúplné vyjádření žalovaného je v konkrétním případě vedeno jen snahou o oddálení rozhodnutí ve věci samé. Nerespektování tohoto výkladu může představovat porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jehož součástí je i právo, aby se stěžovatelka jako účastník řízení mohla účastnit jednání před soudem a aby se k věci mohla vyjádřit (čl. 38 odst. 2 Listiny). Takové stanovisko zaujímá judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 3207/20 ze dne [číslo], rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 1894/2021 ze dne 15. 9. 2021). 11. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že elektronický platební rozkaz č. j. EPR 244771/2021-6 ze dne 25. 10. 2021, kterým soud uložil žalované do 15 dnů od jeho doručení zaplatit žalobkyni 5 000 Kč nebo aby proti němu podala do 15 dnů ode dne doručení u Okresního soudu v Liberci odpor, byl žalované doručen (spolu s návrhem) poštou do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaná jím byla poučena o tom, že ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu se musí písemně v listinné nebo elektronické podobě vyjádřit ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Pokud nárok zcela neuznává, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení a připojit i listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Dále byla žalovaná poučena, že pokud se včas bez vážného důvodu nevyjádří a ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. 12. V patnáctidenní lhůtě od doručení elektronického platebního rozkazu proti němu podala žalovaná dne [datum] neodůvodněný odpor s požadavkem, aby jí byla zaslána smlouva o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby. Dne [datum] žalovaná prostřednictvím svého advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] zaslala soudu z jeho datové schránky jednak plnou moc advokáta, jednak vyjádření k žalobě. Z tohoto vyjádření vyplývá, že žalobní nárok žalobkyně je založen na tom, že s žalobkyní uzavřela smlouvu o poskytnutí služby, což však ona zcela popírá s tím, že takovou vůli nikdy neprojevila. Žalobkyní předložený tiskopis smlouvy je nutno považovat pouze za nabídku k uzavření smlouvy tam uvedeného obsahu, ale nelze jím dokazovat uzavření samotné smlouvy. Praktiky žalobkyně jsou nekalé a zabývala se jimi i [ulice] obchodní inspekce. Žalovaná tak brojí proti celému obsahu údajně uzavřené smlouvy i ujednání o ceně a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. 13. Okresní soud dne [datum] bez nařízení jednání rozhodl rozsudkem pro uznání, kdy vycházel z toho, že žalovaná po podání odporu žádné další písemné či elektronické vyjádření k věci již nepodala. 14. Z obsahu elektronického spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. EPR [číslo] odvolací soud zjistil, že je v něm plná moc advokáta žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] založena (pod pořadovým [číslo]) a stejně tak i vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] (pod pořadovým [číslo]). Obě tato podání byla soudu doručena z datové schránky advokáta JUDr. [příjmení] (h6yfz9k) dne [datum]. V elektronickém spise je však chybně vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] označeno jako odpor. Jako odpor je přitom označena i listina (pod pořadovým [číslo]), která je skutečně odporem žalované ze dne [datum] a v němž je avizováno, že vyjádření k věci samé bude soudu doručeno ve stanovené lhůtě. 15. Lhůta k podání odporu v trvání 15 dnů žalované uběhla dnem [datum] Lhůta 30 dnů od tohoto data uplynula dnem [datum]. V průběhu této lhůty, dne [datum], se žalovaná dle požadavku okresního soudu k žalobě kvalifikovaně vyjádřila, když soudu sdělila, že žalobu nepovažuje za důvodnou, z jakých důvodů a pro svá tvrzení navrhla soudu i konkrétní důkazy, a proto k fikci uznání nároku žalovanou nemohlo dojít. Okresní soud tak chybně vydal rozsudek pro uznání v situaci, kdy podmínky § 114b odst. 5 o. s. ř. a § 153a odst. 3 o. s. ř. nebyly splněny, čímž porušil právo na soudní ochranu žalované podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jehož součástí je i právo, aby se stě