36 CO 57/2020-467 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu o zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované. Výrokem II rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady právního zastoupení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v České Lípě. Výrokem III přiznal zástupci žalované [příjmení] [jméno] [jméno] odměnu za zastupování ve výši [částka], která mu bude vyplacena po právní moci rozhodnutí z účtu Okresního soudu v České Lípě. 2. Okresní soud rozhodoval o žalobě ze dne [datum] na zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované, která byla naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 3. 2016, č. j. 15 C 218/2015-95, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2016, č. j. 29 Co 213/2016-119, na částku [částka] měsíčně s účinností od [datum]. Žalobce tvrdil, že nemá žádné příjmy a žalovaná má dostatečné možnosti se podílet na své výživě osobním přičiněním. Je třeba přihlédnout i k vysokým příjmům matky žalované. Okresní soud vycházel z toho, že žalovaná je studentkou [obec] školy chemicko-technologické v [obec] a vzhledem k náročnosti studia nemá možnost přivýdělku. Majetkové poměry žalobce jsou dobré, vlastní rodinný dům, který rekonstruoval. Po provedeném dokazování okresní soud dospěl k závěru, že poměry žalobce se oproti poslednímu rozhodování změnily, žalobce ohlásil na příslušném živnostenském úřadě přerušení provozování živnosti od [datum] do [datum], exekucí byl postižen jeho účet u [právnická osoba], na který je mu poukazován výsluhový příspěvek vyplácený [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] měsíčně, jde o exekuci pro dlužné výživné. Žalobce nedoložil tvrzené [anonymizováno] problémy ani skutečnost, že pečuje o svou matku. Vykonává jako jednatel a vlastník obchodní společnosti 1. [právnická osoba] podnikatelskou činnost, tato činnost nepřináší žádný zisk, ale žalobce má vysokoškolské vzdělán a nečiní vše, aby měl příjmy. Podle nabídky volných pracovních míst vhodných pro žalobce plyne nabídka zaměstnání za mzdu 25 000 až [částka] měsíčně. Okresní soud na straně matky žalované vycházel z toho, že nepodávala daňové přiznání jako podnikající osoba v letech 2016 až 2018, průměrný čistý měsíční výdělek matky žalované činil v období 5/ 2018 až 4/ 2019 částku [částka] (v období 8/ 2018 až 1/ 2019 byla ve stavu [anonymizováno]), v období 2 až 4/ 2019 činil její průměrný čistý měsíční výdělek [částka], v období 3 až 8/ 2019 činil tento výdělek [částka], matka nadále vlastní a společně se žalovanou obývá rodinný dům ve [obec], neměla a nemá ani jiný příjem než výdělek z pracovního poměru. Okresní soud dospěl k závěru, že nebyly zjištěny okolnosti odůvodňující zrušení vyživovací povinnosti či pro snížení výživného a žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalované byl podle § 30 o. s. ř. ustanoven zástupcem advokát Mgr. [jméno] [jméno], okresní soud podle § 140 odst. 2 o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, zástupci přiznal odměnu ve výši [částka] a podle § 148 odst. 1 o. s. ř. okresní soud uložil žalobci povinnost tyto náklady nahradit na účet Okresního soudu v České Lípě.