112 C 73/2020-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 43 911,64 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o vedení běžného účtu. Dlužná částka je tvořena nepovoleným debetem, jehož smluvní výše 40 000 Kč byla překročena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, když platební rozkaz ze dne 15. července 2020, [číslo jednací], ukládající mu povinnost zaplatit žalobcem požadovanou částku, byl zrušen pro nemožnost jeho doručení do vlastních rukou. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), rozhodl ve věci bez jednání vycházeje pouze z listinných důkazů, z nichž soud zjistil, že žaloba je důvodná. 3. Mezi účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o povoleném debetu na běžném účtu žalovaného č. [bankovní účet] Smlouva se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami a podmínkami k povolenému debetu, rovněž také oznámeními ú úrokových sazbách. Debet byl sjednán do výše 40 000 Kč, když jeho čerpání bylo úročeno sazbou dle oznámení banky. Totéž platilo i pro debet nepovolený. Současně se žalovaný zavázal hradit bance poplatky za služby dle ceníku. Podle čl. 13 všeobecných obchodních podmínek je banka při nepovoleném debetu oprávněna převést pohledávku na účet pohledávek a dále úročit celý zůstatek úrokem z prodlení i příslušným úrokem a rovněž celý dluh sesplatnit a od smlouvy o povoleném debetu i zřízení běžného účtu odstoupit. Podle čl. 32 všeobecných obchodních podmínek bylo rozhodným právem smluvního vztahu právo české. Od smlouvy o vedení běžného účtu žalobce odstoupil dopisem z [datum], a to pro dosažení nepovoleného debetu, o jehož úhradu byl předtím dopisem z [datum] žalovaný neúspěšně upomenut. Ten dosáhl dle výpisu z účtu k datu [datum] částky 43 911,64 Kč a byl převeden na zvláštní účet pohledávek. Žalovaný byl vyzván k úhradě naposledy [datum] s doručením [datum]. Dluh uhrazen nebyl. 4. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o běžném účtu a k ní smlouva o povoleném debetu, řídí se jejich právní vztah § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obchodní zákoník“). V souvislosti se smlouvou o běžném účtu bylo žalovanému umožněno čerpat prostředky, které fyzicky na účtu nebyly, tedy umožnily žalovanému čerpat úvěr podle § 2395 a násl. občanského zákoníku v návaznosti na § 2665 občanského zákoníku Tomu ostatně odpovídá vymezení povinnosti žalovaného za prostředky tvořící debetní zůstatek platit sjednané úroky. Strany si mezi sebou zároveň sjednaly možnost, aby při překročení povoleného debetu věřitel mohl od smlouvy odstoupit v případě, že nebude nepovolený debet uhrazen, podle § 2001 občanského zákoníku. Na základě kroku věřitele, jímž byl ukončen smluvní vztah, bylo na místě vypořádat vzájemné závazky v souladu s § 2668 občanského zákoníku, kdy tak žalovaný byl povinen uhradit žalobci vzniklý a dosud neuhrazený debetní zůstatek. Pokud tak neučinil, dostal se do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a je současně s jistinou vzniklého dluhu povinen uhradit i úrok z prodlení ve výši podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ. 5. Výrok pod bodem II. je odůvodněn skutečností, že žalobce ve věci uspěl a bylo tak na místě přiznat mu náhradu nákladů podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 OSŘ) Náklady žalobce tvořila odměna za zastoupení ve výši 2 860 Kč/úkon podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč. Mezi náklady též patří daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 1 990,80 Kč podle § 137 odst. 3 OSŘ, a soudní poplatek ve výši 1 757 Kč Celkem tak tvořila náhrada nákladů řízení částku 13 227,80 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 OSŘ ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.