13 C 117/2020-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému poskytl služby na základě Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum]. Součástí Účastnické smlouvy byla kupní smlouva, jejímž předmětem byla koupě koncového zařízení [anonymizována dvě slova] – Černý za cenu 2 999 Kč. Akontace činila 1 Kč a žalovaný měl cenu zařízení uhradit v měsíčních splátkách po 100 Kč. Žalovaný si své povinnosti z uzavřené smlouvy neplnil. Žalobou uplatněná pohledávka se skládá z dlužných splátek za koncové zařízení ve výši [částka] a částky [částka] za nehrazený poplatek za vystavení splátkového kalendáře. 2. Soud podané žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, elektronický platební rozkaz byl proto zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobce vyslovil s takovým postupem souhlas již v návrhu). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Z listinných důkazů, soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] Účastnickou smlouvu [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací pro telefonní číslo [tel. číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, Ceník tarifů a služeb a dále kupní smlouva na koncové zařízení [anonymizována dvě slova] – Černý za dohodnutou cenu 2 999 Kč, přičemž žalovaný při převzetí zařízení zaplatil 1 Kč a účastníci řízení se dohodli, že žalovaný bude kupní cenu splácet v 23 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 100 Kč měsíčně. Dále byl žalovanému vystaven splátkový kalendář, za jehož vystavení mu byl žalobcem účtován poplatek ve výši 200 Kč. Žalobce žalovanému dále vystavil vyúčtování za neuhrazené splátky zařízení v celkové výši 1 600 Kč. 5. S ohledem na datum vzniku právního poměru posuzoval soud právní poměr mezi účastníky podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Dikce § 1970 o. z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši těchto úroků pak stanoví § 3 nařízení vlády č. 253/2013 Sb. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobcem a žalovaným vznikly dne [datum] dva závazkové vztahy, a to uzavřením smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb.) a uzavřením kupní smlouvy (ustanovení § 2079 a násl. o. z.). Z těchto závazkových vztahů vznikla žalobci povinnost poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovanému vznikla povinnost žalobci za tyto služby hradit vyúčtované ceny, jakož i povinnost uhradit žalobci zbývající kupní ceny za koncové zařízení, který žalovaný od žalobce převzal. Z toho výčtu smluvních povinností je tedy zřejmé, že žalobce svým povinnostem dostál, naproti tomu žalovaný neuhradil žalobci vyúčtované ceny za koncové zařízení ve výši 1 600 Kč, ani poplatek za vystavení splátkového kalendáře ve výši 200 Kč a porušil tím své základní povinnosti vyplývajících z těchto závazkových vztahů. Pokud jde o složení a výši dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval. Soud žalobci přiznal jím uplatňovaný nárok, ačkoliv ve smlouvě je uvedena kupní cena koncového zařízení ve výši 2 999 Kč, ovšem zároveň zavazuje žalovaného zaplatit pouze částku 2 301 Kč. Jelikož tato chyba ve smlouvě nebyla na úkor žalovaného, soud mohl žalobě vyhovět. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši [částka]. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit požadovaný úrok z prodlení, kdy tento nepřesahuje zákonem stanovenou výši. 10. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta po 200 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a žalobu) a z částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 o. s. ř.