217 C 24/2020-32 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit částku ve výši 800 Kč s příslušenstvím. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit a soud jej proto v souladu s ust. § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušil. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. soud k projednání věci nenařizoval jednání. Z potvrzení o převzetí složenky na úhradu ceny za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen TPZOV) - uznání dluhu ze dne [datum] a ze dne [datum], nařízení města Brna [číslo] předžalobní upomínky ze dne [datum] vč. nedoručené obálky soud zjistil, že [datum] v 16:10 hodin byl žalovanému za neuhrazené ceny za parkování na vozidlo RZ [anonymizována dvě slova] [číslo] nainstalován TPZOV. Žalovaný podpisem uznání dluhu ze dne [datum] ve výši 400 Kč téhož dne uznal, že žalobci dluží poplatek za odstranění tohoto technického prostředku a zavázal se k jeho úhradě prostřednictvím převzaté složenky ve lhůtě 14-ti dnů. Dále dne [datum] v [číslo] hodin byl žalovanému za stání v pěší zóně mimo parkoviště na vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] nainstalován TPZOV. Žalovaný podpisem uznání dluhu ze dne [datum] ve výši 400 Kč téhož dne uznal, že žalobci dluží poplatek za odstranění tohoto technického prostředku a zavázal se k jeho úhradě prostřednictvím převzaté složenky ve lhůtě 14-ti dnů. Cena za přiložení a odstranění TPZOV byla stanovena nařízením [číslo] města Brna o maximálních cenách za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidel platných na území města Brna ve výši 400 Kč. Žalovaný částku v celkové výši 800 Kč neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. Soud zhodnotil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z žalobcem předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný uznal [datum] a dne [datum] písemně svůj dluh vůči žalobci ve smyslu ust. § 2053 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) a zavázal se k uhrazení výše specifikovaného poplatku a svou povinnost ve lhůtě nesplnil. Soud mu proto uložil zaplatit žalobci částku 800 Kč tj. 2x 400 Kč včetně úroků z prodlení, na které žalobci plyne právo z ust. § 1970 NOZ. Úroky z prodlení byly žalobci přiznány vždy ode dne následujícího po uplynutí čtrnáctidenní lhůty k zaplacení ve výši odpovídající aktuálnímu znění vládního nařízení [číslo] Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, která se sestává z paušálu ve výši 100 Kč za sepis žaloby a ve výši 100 Kč za sepis předžalobní výzvy (vyhláška č. 254/2015 Sb.). Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění p.p., kdy s ohledem na skutečnost, že úspěšný žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. b) cit. zákona od soudních poplatků osvobozen, soudní poplatek zaplatí žalovaný. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.