47 C 201/2020-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 3 870 Kč s příslušenstvím - koncesionářské poplatky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.) 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný se stal od [datum] na adrese [adresa], držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku. Tuto svou povinnost žalovaný splnil v [anonymizováno] [rok]. Poplatek, který činí 135 Kč měsíčně, žalovaný neuhradil v období od dubna 2017 do července 2019. Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky výzvu z [datum], svůj dluh nezaplatil. Na televizním poplatku dluží částku celkem 3 780 Kč a na zákonném úroku z prodlení, který byl kapitalizován za období [datum] do 15, 7, 2019, částku 606,22 Kč. 5. Při právním posouzení soud aplikoval § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 o rozhlasových a televizních poplatcích, podle kterého platí, že televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "televizní přijímač"). Televizní poplatek činí podle ust. § 6 citovaného zákona 135 Kč měsíčně. 6. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí, že pokud je poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. Podle ust. § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí, že pokud nezaplatí poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Právo žalobce na zaplacení úroku z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku, přičemž výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Na základě výše uvedeného soud shledal žalobu v plném rozsahu důvodnou, neboť žalovaný porušil svou povinnost platit televizní poplatek, čímž mu vznikl dluh ve výši [částka] s částkou [částka]. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. Ústavní soud při svém rozhodování několikrát dovodil, že i u České televize lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů (srov. nález ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 405/14, a nález ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1727/14). Žalobci tak nebyla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v odměně advokáta. Náklady řízení úspěšného žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále paušální náhrady hotových výdajů 100 Kč/úkon nezastoupeného účastníka v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (předžalobní výzva a podání žaloby). 12. Rozsudek byl vyhotoven v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř., dle kterého platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.