52 C 144/2020-59 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 6. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit částku ve výši 5.190 Kč se smluvním úrokem z prodlení a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování služby, jejímž předmětem bylo poskytnutí členství ve fitness. Žalovaná se zavázala za poskytnuté služby uhradit poplatek ve výši 5.190 Kč. Ve smlouvě byl dále ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,09 % denně. Žalovaná do dnešního dne poplatek ani přes výzvu žalobce neuhradila. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Smlouva byla uzavřena neplatně, jelikož členství ve fitness centru není služba. Žalovaná částku zaplatila. Žalovaná fitness centrum několikrát využila a pak jej pro zdravotní potíže dále nevyužívala. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli dne 6. 7. 2017 smlouvu o poskytování služeb, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované po dobu členství v rámci otevírací doby fitness studia časově neomezený počet vstupů do studia a žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 5.190 Kč převodem na bankovní účet žalobce nejpozději 5 dnů od uzavření smlouvy. Ve smlouvě byl dále ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,09 % denně. Dle předloženého výpisu z účtu žalobce nebyl v období uzavření smlouvy poplatek převodem zaplacen. Z předloženého daňového reportu rovněž nevyplynulo, že by žalobce dne 10. 7. 2017 převzal od žalované hotovost. Z daňového dokladu č. [anonymizováno] ze dne 10. 7. 2017 vyplývá, že žalobce vystavil daňový doklad na částku 5.190 Kč s poznámkou placeno: 5190 Kč na splátky. Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek. 5. Po zhodnocení skutkového stavu a jeho podřazení pod příslušné právní normy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Účastníci mezi sebou uzavřeli platně inominátní smlouvu (ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ OZ“) s prvky smlouvy o dílo (ust. § 2586 a násl. OZ), na jejímž základě vznikla žalobci povinnost umožnit žalované přístup do fit centra a žalované povinnost zaplatit žalobci dohodnutou částku. Soud považuje smlouvu za platnou a účinnou. Právní jednání je třeba vykládat tak, aby byla pokud možno platná. Smlouva kromě nedůležitých informací o tom, že je žalovaná členem studia jasně uvádí, že může využívat půl roku tělocvičnu žalobce. Povinnosti stran jsou ve smlouvě vymezeny dostatečně určitě. 7. Žalovaná ani přes výzvu soudu řádně neprokázala, že by svou povinnost splnila a žalovanou částku zaplatila. 8. Samotný daňový doklad neprokazuje uhrazení dlužné částky. Daný doklad je patrně„ zjednodušeným daňovým dokladem“ dle § 30a zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění (dále jen „zákon o DPH“). Daňový doklad je plátce DPH povinen vystavit nejen při přijetí úplaty, ale i při dodání nebo poskytnutí služby (§ 28 zákona o DPH). Takový doklad nemusí obsahovat výši daně (přestože ten konkrétní doklad ji obsahuje), ale musí obsahovat částku, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem. Takže je přijatelná možnost, že předmětná listina byla vystavena v souvislosti s poskytnutím služby (užití fitness centra) žalovanou bez toho, aby musela být částka 5.190 Kč skutečně zaplacena, zvlášť když listiny předložené žalobcem (výpis z účtu a daňový report) zaplacení nepotvrzují. Svědecká výpověď [jméno] [příjmení] je k otázce zaplacení předmětné částky bezvýznamná, jelikož svědek u údajného předání částky nebyl a jen mlhavě si vzpomínal na tvrzení žalované, že hodlá chodit do fitness. Jediný další důkaz potvrzující zaplacení částky je výpověď žalované. S ohledem na skutečnost, že důkazy předložené žalobcem poskytují komplexní pohled na daňovou a finanční situaci žalobce v červenci 2017, kdy měla být uzavřena smlouva a zaplacena sporná částka, samotný daňový doklad potvrzení předání platby neprokazuje a výpověď účastníků je pouze podpůrným důkazním prostředkem užívaným v důkazní nouzi, kdy lze předpokládat, že účastník bude zaujatý ke svému výkladů situace a důkazní hodnota takového důkazu je při nejmenším problematická, přisvědčil soud tvrzení žalobce, že částka dosud zaplacena nebyla. 9. Žalovaná se nezaplacením peněžitého plnění dostala do prodlení s placením dluhu a ze smlouvy jí vznikla povinnost úrok z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve smluvní výši. Do prodlení se dostala šestým dnem po uzavření smlouvy, tedy dne 12. 7. 2017 Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti dle výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla určena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají vedle zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč v odměně advokáta. Soud postupoval přiměřeně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni provedení úkonu právní služby. Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 7 AT činí 1.500 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 300 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil pět úkonu právní služby – přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění písemné podání ve věci – žalobu a vyjádření se k odporu žalované ze dne 9. 11. 2020, účast na jednání dne 15. 12. 2020. Výše DPH v daném případě činí 1.890 Kč Vedle toho má nárok i na cestovné kdy při průměrné spotřebě 5,5 l /100 Km, ceně benzínu 32 Kč, výši náhrady 4,2 Kč/Km a ujeté vzdálenosti 416 Km (Praha – Brno a zpět) činí náhrada částku 3.703,55 Kč Vedle toho má nárok i na DPH v částce 2.479,36 Kč. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas zástupce žalobce dle § 14 advokátního tarifu ve výši 100 Kč za každou promeškanou půlhodinu. Právní zástupce vykázal 9 půlhodin promeškaného času při cestě na a z jednání, tj. 900 Kč, z toho DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 14.858 Kč po zaokrouhlení a žalovaná je povinna zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).