55 C 205/2020-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 6.213,86 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému mimo jiné i služby třetích stran a služby související a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaný však svým povinnostem nedostál a žalobci dlužnou částku v celkové výši 6.213,86 Kč (ačkoliv písemně upomínán) dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 3. 12. 2018 uzavřel žalobce s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací dle specifikace obsažené v Nastavení služeb pro telefonní číslo [tel. číslo], a to včetně zprostředkování služeb třetích stran a včetně platebních služeb. Nedílnou součástí této Smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Žalobce vyúčtoval žalovanému daňovým dokladem [číslo] ze dne 20. 1. 2019 vystaveným za období od 20. 12. 2018 do 19. 1. 2019 zprostředkované služby ve výši 99 Kč (SMS na speciálně zpoplatněná čísla) a platební služby v celkové výši 5.548,88 Kč (m-platba, platba přes SMS). Žalobce dále vyúčtoval žalovanému daňovým dokladem [číslo] ze dne 20. 2. 2019 vystaveným za období od 20. 1. 2019 do 19. 2. 2019 platební služby v celkové výši 565,98 Kč (m-platba, platba přes SMS). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem zástupkyně žalobce ze dne 4. 5. 2020. 5. S ohledem na datum vzniku posuzoval soud právní poměry mezi účastníky podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb.). Z tohoto závazkového vztahu vznikla žalobci povinnost poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, a to včetně služeb třetích stran a platebních služeb, a žalovanému vznikla povinnost žalobci za tyto služby hradit vyúčtované ceny. Z toho výčtu povinností je tedy zřejmé, že žalobce svým povinnostem dostál, naproti tomu žalovaný žalobci neuhradil vyúčtované ceny za zprostředkované a platební služby a porušil tím svou základní povinnost ze závazkového vztahu vyplývající. Pokud jde o složení a výši dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 6.213,86 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit i úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení č. 351/2013 Sb. 8. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne [datum]) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; z částky 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a konečně z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.