55 C 211/2020-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 3.780 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 606,22 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná má jako držitelka televizního přijímače povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku a platit tento poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce duben 2017 – červenec 2019 a dluží tak žalobci částku v celkové výši 3.780 Kč. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se v měsíci říjnu 2005 přihlásila jako poplatnice televizních poplatků. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek v měsíční výši 135 Kč za měsíce duben 2017 – červenec 2019 a k úhradě dlužné částky byla vyzvána dopisem žalobce ze dne [datum]. 5. Soud daný závazkový vztah posuzoval podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“). 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku, stanovené televizní poplatky však řádně a včas neplatila. Žalovaná tak porušila povinnost vyplývající jí přímo ze zákona, kdy dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač; jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Měsíční výše televizního poplatku v žalobou sledovaném období (duben 2017 – červenec 2019) činila částku 135 Kč (ustanovení § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Televizní poplatek je poté splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce (ustanovení § 7 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 3.780 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit i úrok z prodlení. Žalobce kapitalizoval požadovaný úrok z prodlení částkou ve výši 606,22 Kč, když se jednalo o prodlení s placením jednotlivých dlužných měsíčních částek počínaje 16. 4. 2017 do 15. 4. 2020 (sepis žaloby). Kapitalizovaná výše úroku z prodlení nepřesahuje zákonem stanovenou úrokovou míru a je požadována v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, proto bylo žalobě i v této části vyhověno a žalované stanovena povinnost zaplatit žalobci i úrok z prodlení. 8. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze dvou úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba ze dne [datum]) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); ze dvou náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; z částky 126 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.