63 C 102/2020-11 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky dodávkách plynu ze dne [datum] žalovaná odebírala od žalobkyně zemní plyn pro potřeby domácnosti na adrese [adresa žalované] [číslo] vystavenou na částku [číslo] a tato byla opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] na částku [částka], splatným dne [datum], (zahrnujícím i původní fakturu), z čehož žalovaná neuhradila nic. Dále byla žalované vyúčtováním [variabilní symbol] vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka] měsíčně za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši [číslo] K č, jejíž splatnost byla stanovena na [datum] Smluvní pokuta nebyla žalovanou uhrazena. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a jejího dodatku bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní coby dodavatelem a žalovanou coby odběratelem uzavřena smlouva, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn pro potřeby domácnosti na adrese [obec], [ulice a číslo] oproti závazku žalované zemní plyn odebírat v souladu s obchodně technickými podmínkami, jež jsou součástí uzavřené smlouvy. Z oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná upozorněna na neuhrazené platby ve výši [částka] s tím, že v případě nezaplacení dlužné částky do [datum] bude dodávka zemního plynu přerušena. Vyúčtováním dodávky plynu [číslo] adresovaným žalované bylo této vyúčtováno za odběr zemního plynu v období od [datum] do [datum] celkem [částka], splatnost uvedené částky byla stanovena na den [datum]. Opravným vyúčtováním dodávky plynu ze dne [datum] bylo opraveno vyúčtování dodávky plynu [číslo] tak, že účtovaná částka za období od [datum] do [datum] ve správné výši činí [částka] a její splatnost byla stanovena na [datum]. 4. Vyúčtováním smluvní pokuty [číslo] ze dne [datum] adresovaným žalované byla této vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] za předčasné ukončení smlouvy (11 měsíců po [částka]), splatnost uvedené částky byla stanovena na den [datum]. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu vzal soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 250/2014 Sb., na základě které byla žalobkyně povinna dodávat žalované zemní plyn do určeného odběrního místa a žalovaná byla povinna zaplatit za dodávku plynu sjednanou cenu. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by byla dostála svému závazku a zcela uhradila částku vyúčtovanou za dodávku zemního plynu. Žalovaná ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Žalovaná je tedy povinna zaplatit cenu dodaného a spotřebovaného plynu, proto jí bylo uloženo uhradit žalovanou částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení podle ustanovení § 1968, 1970 o.z.. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení [číslo] Sb., které ve svém ustanovení § 2 stanoví, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky [částka] výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 6. Žalobkyně také požadovala, aby byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka]. Jak je uvedeno výše, účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, která je smlouvu formulářovou, do níž jsou vpisovány údaje týkající se zákazníka, charakteru sjednávané služby, specifikace odběrného místa a termínu zahájení dodávky. Uvedené vpisované údaje jsou obsahem v pořadí druhé strany smlouvy, na této straně je i kolonka pro podpis smlouvy, přičemž text smlouvy obsahující ujednání o smluvní pokutě se nachází na první straně smlouvy, která není vyplňována v součinnosti se stranou odlišnou od žalobkyně. Soud má za to, že vizuální podoba smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] je nepřiměřená ve smyslu Směrnice Rady [číslo] a to zejména proto, že vyvolává dojem, že údaje podstatné a důležité jsou uvedeny na té straně listiny, která je podepisována. Skutečnost, že se jedná o druhou stranu smlouvy, je velice lehce přehlédnutelná. Ujednání o smluvní pokutě je jednak zahrnuto v nepřehledné části textu a jednak samo o sobě je pro dlouhé souvětí a velký počet vložených vět značně nepřehledné a dle názoru soudu se zvolený způsob takového formátu jeví účelovým. Žalovaná v předmětném smluvním vztahu vystupovala jako spotřebitel, neboť uzavřela smlouvu jako zákazník pro svou domácnost, obecně tedy požívá coby spotřebitel vyšší právní ochrany, která se projevuje již v samotném kontraktačním procesu. Podle ustanovení § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. V projednávaném sporu jsou ujednání o smluvní pokutě obsažena na straně smlouvy, která není spotřebitelem podepsána, text je členěn do nepřehledných úseků, je pro běžného spotřebitele obtížně srozumitelný. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo žalobkyní tvrzeno, že by byla s žalovanou sjednala smluvní pokutu jinak (rozuměj ústně) a shora popsané ujednání o smluvní pokutě zakládající nerovnováhu v neprospěch spotřebitele bylo shledáno neplatným pro rozpor s dobrými mravy, byla žaloba v části týkající se požadovaného zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] zamítnuta. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka]. Byla úspěšná ve výši [částka], což je 55 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalované, která tedy byla úspěšný ve 45 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni 10 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (55 – 45 = 10). Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po [částka] podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby), a v úhradě 2 paušálních částek po [částka] podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí [částka] ( (2 x 200) + (2 x 100) = 600) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o [částka]. V součtu pak odměna advokáta činí [částka] Náklady vynaložené žalobkyní činí [částka] (400 + 726 = [číslo]) a 100 % z [číslo] pak po zaokrouhlení činí [částka]. Tuto částku je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.