63 C 97/2020-17 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 796,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti občanů, ve které se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši [částka] počínaje dnem [datum]. Ke dni [datum] došlo k ukončení pojistné smlouvy pro neplacení pojistného. Protože žalovaná neuhradila žalobkyni pojistné, vznikl jí dluh ve výši [částka], jehož zaplacení spolu s úroky z prodlení ve výši [částka] a poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč žalobkyně požaduje. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] podle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, pojistnou smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti občanů, ve které se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši 2.432 Kč, počínaje dnem [datum], splatné čtvrtletně vždy do 1. dne 11., 2., 5. a 8. měsíce každého roku. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum] a pro nezaplacení pojistného pojištění zaniklo ke dni [datum], což bylo žalované sděleno dopisem ze dne [datum]. Žalované je vykazován dluh na pojistném ve výši 721 Kč, jak bylo zjištěno z upomínky dlužného pojistného ze dne [datum]. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 37/2004 Sb., zákon o pojistné smlouvě ve znění do [datum], neboť se jedná o právní poměr vzniklý před [datum]. To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně má podle ustanovení § 12 odst. 1, § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Za dobu trvání pojištěn od [datum] do [datum] byla žalovaná povinna platit pojistné a za dobu trvání pojištění je jí vykazován dluh ve výši 721 Kč. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by byla dostála svému závazku a uhradila pojistné za celou pojistnou dobu, případně že by pojistná smlouva byla ukončena přede dnem [datum]. Žalovaná ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Protože svou povinnost dobrovolně nesplnila, byla jí stanovena tímto rozsudkem. 4. Protože žalovaná byla v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může žalobkyně podle ustanovení § 1970 o.z., požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., kdy podle ustanovení § 2 uvedeného vládního nařízení, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí. 5. Pokud žalobkyně požadovala zaplacení další částky ve výši 200 Kč, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla v souvislosti s vymáháním předmětné dlužné částky vynaložila náklady v žalované výši 200 Kč. 6. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná toliko v nepatrné části, má tedy podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 200 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne [datum]), a v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 900 Kč ( (3 x 200) + (3 x 100) = 900) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 189 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.089 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 1.489 Kč (400 + [číslo] = [číslo]) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.