112 C 164/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 7. 2021 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 8 000 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce na částku 8 000 Kč s úrokem 23,72 % ročně splácené ve splátkách po 240 Kč. Žalobce požaduje pouze jistinu a úroky v mezidobí naběhlé a rovněž úroky z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), rozhodl ve věci bez jednání vycházeje z listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná. 3. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 13. 9. 2016 uzavřena smlouva o půjčce na částku 8 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč s roční úrokovou sazbou 23,72 %. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou z 15. 1. 2021, což bylo žalovanému oznámeno 12. 2. 2021 (přílohy žalobce). Dlužná částka nebyla dosud zcela uhrazena, přestože byl žalovaný o platbu opakovaně upomenut (13. 5. 2021). 4. S ohledem na vymezení vzájemných práv a povinností (závazek předchůdce žalobce zněl nikoli, že peníze poskytne na požádání žalovaného) se mezi účastníky jednalo o smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Současně je třeba na dobu uzavření smlouvy a postavení žalovaného aplikovat právní úpravu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 9 posledně citovaného zákona pak k platnosti smlouva se spotřebitelem vyžadovala, aby před poskytnutím půjčky byla prověřena úvěruschopnost žadatele. Dle karty klienta dotyčný potvrdil jednak výši příjmu svými výplatními páskami 9 000 Kč, jednak rovněž doklady o bydlení a výši nákladů na ně (3 000 Kč) s tím, že použitelný příjem po zohlednění nákladů na živobytí a dalších příjmů ve výši 2 000 Kč činí 3 800 Kč. Soud je toho názoru, že u půjčky sjednané v relativně menší výši není třeba klást s přihlédnutím ke sjednané výši splátky a její četnosti takové nároky na ověřování rozhodných skutečností, jako je tomu u úvěrů s vyšším plněním, pročež s ohledem na uvedené okolnosti považoval v projednávané věci posouzení ze strany předchůdce žalobce za dostatečné k tomu, aby smlouva byla považována za platnou. S přihlédnutím k uvedenému pak bylo na žalovaném, aby prokazoval, že dluh nevznikl, nebo již zanikl, případně je v jiné výši, než jak ji tvrdí žalobce. Žalovaný zůstal nečinný, pročež soud vzal za prokázaná tvrzení žalobce, neboť jiné, než jím tvrzené platby započtené dříve na jiné závazky ze smlouvy plynoucí prokazovány nebyly. K jistině se dále váží sjednané úroky. S ohledem na uplynutí celkové doby splácení je již celý dluh splatný a uplynutím uvedené doby se žalovaný dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a byl tak povinen kromě jistiny zaplatit též úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost uhradit dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn skutečností, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů proti neúspěšnému účastníkovi (§ 142 odst. 1 OSŘ). Jeho náklady řízení tvoří odměna za právní zastoupení ve výši 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), tři režijní paušály á 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzvu podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu Náklady řízení žalobce dále činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částka daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 OSŘ Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.