115 C 127/2021-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 8. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 10. 2. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce nejpozději do 7. 3. 2014. Žalovaný dlužnou částku ve výši 2 500 Kč dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 2. 2014 a formuláře Loan application number [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 7. 3. 2014. Finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty poštovní poukázkou, která byla vyplacena dne 17. 2. 2014. Žalovaný ve lhůtě splatnosti svůj dluh právnímu předchůdci žalobce neuhradil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 a z oznámení o postoupení pohledávky žalovanému soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobce dne ze dne 21. 12. 2017, což bylo žalovanému oznámeno dne 18. 1. 2018. Žalovaný byl ze strany právního zástupce žalobce na existenci dluhu dne 5. 6. 2020 upozorněn písemnou předžalobní upomínkou a byl vyzván k jeho zaplacení 5. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována 6. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 2390 a násl. občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku jde-li o prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný, ačkoliv se zavázal poskytnuté finanční prostředky ve výši 2 500 Kč vrátit ve sjednané lhůtě, nesplnil svou smlouvou převzatou povinnost řádně a včas. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným od společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 21. 12. 2017. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 2 500 Kč. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 9. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.