116 C 155/2021-47 — Městský soud v Brně

Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 1.525 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje dlužné jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, neboť žalovaná cestovala dne 27. 10. 2020 dopravním prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobcem bez platného jízdního dokladu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] soud zjistil, že žalovaná použila dne 27. 10. 2020 v 14.14 hod. dopravní prostředek, tramvajovou linku číslo 2, bez platné jízdenky. Předžalobní upomínkou byla žalovaná vyzvána, aby jízdné a přirážku k jízdnému dopravci (žalobci) zaplatila. Částka ve výši 1.525 Kč byla splatná ke dni 27. 10. 2020. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve smluvních přepravních podmínkách a činila částku 1.500 Kč. Výše jízdného dle ceníku činila částku 25 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako dopravcem a žalovanou jako cestujícím byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ve spojení s § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., jejímž obsahem byl zejména závazek dopravce přepravit cestujícího do místa určení a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zaplatit jízdné podle ceníku dopravce. Žalovaná však porušila svoji povinnost zaplatit jízdné, když se při provedené přepravní kontrole dne 27. 10. 2020 na výzvu osoby pověřené dopravcem neprokázala platným jízdním dokladem. Kromě povinnosti zaplatit za jízdu dlužné jízdné ve výši 25 Kč vznikla žalované povinnost zaplatit dle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. ve spojení s § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a Smluvními přepravními podmínkami Integrovaného dopravního systému [územní celek] přirážku ve výši 1.500 Kč. Jízdné a přirážka k němu byly splatné dne 27. 10. 2020. Protože žalovaná dlužnou částku nezaplatila, dostala se do prodlení a žalobci vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná v řízení neuvedla, že by dlužnou částku uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 28. 10. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“). Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč (§14b odst. 1 bod 1 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 900 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku 189 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.