116 C 193/2020-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 1. 2020, upřesněnou podáním ze dne 26. 3. 2020 a ze dne 6. 4. 2020, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 8.849,99 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena účastnická smlouva s příslušnými dodatky, jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva na koncová zařízení, které se žalovaná zavázala uhradit formou měsíčních splátek splatných k datu uvedenému v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaná však řádně vyúčtované splátky koncových zařízení žalobci neplatila. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem ze dne 27. 7. 2020, č.j. EPR 15451/2020-8, kterým byl zrušen včas podaným odporem žalované. Žalovaná ve svém odporu uvedla, že je s žalobcem domluvena na splátkovém kalendáři a bude dlužnou částku splácet. 3. Podáním ze dne 7. 12. 2020 vzal žalobce svoji žalobu co do jistiny ve výši 8.849,99 Kč a části úroku z prodlení ve výši 2.000,01 Kč zpět, neboť žalovaná platbami ze dne 15. 10. 2020 ve výši 1.000 Kč, ze dne 19. 11. 2020 ve výši 1.000 Kč a ze dne 4. 12. 2020 ve výši 8.850 Kč, uhradila částku v celkové výši 10.850 Kč. K úhradě tak již zbývá úrok z prodlení v kapitalizované výši 76,48 Kč. Žalobce ve svém podání současně souhlasil s plněním ve splátkách v minimální výši 1.000 Kč. Soud dle § 96 odst. 2 o.s.ř. návrhu žalobce vyhověl a řízení co do jistiny ve výši 8.849,99 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.000,01 Kč zastavil (výrok I.). 4. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovanou účastnickou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva na koncová zařízení. Kupní cenu koncových zařízení se žalovaná zavázala žalobci zaplatit formou měsíčních splátek splatných dle data uvedeného v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaná však svoji povinnost porušila, když přestala splátky za koncová zařízení hradit. Konkrétně neuhradila zesplatněné splátky ve výši 3.997,99 Kč vyúčtované fakturou [číslo] ze dne [datum], které byly splatné dne 20. 2. 2018, zesplatněné splátky ve výši 4.502 Kč vyúčtované fakturou [číslo] ze dne [datum], které byly splatné dne 6. 2. 2018 a splátku ve výši 350 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] ze dne [datum], která byla splatná dne 24. 10. 2017. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobce ze dne 18. 9. 2019. Žalobce tak požadoval po žalované zaplacení dlužné kupní ceny za koncové zařízení ve výši 8.849,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 21. 2. 2018 do zaplacení. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením kupní smlouvy na koncová zařízení dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). V tomto závazkovém vztahu byl žalobce povinen odevzdat žalované koncová zařízení a žalovaná se zavázala za ně formou měsíčních splátek zaplatit kupní cenu. Jelikož však žalovaná předepsané splátky za koncová zařízení neplatila, zesplatnil žalobce zbývající splátky a žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky. Žalovaná se rovněž dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, a proto žalobci vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná v průběhu řízení zaplatila žalobci částku ve výši 10.850 Kč, která byla zaúčtována na úhradu jistiny ve výši 8.849,99 Kč a na částečnou úhradu zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 2.000,01 Kč, přičemž soud v tomto rozsahu řízení zastavil, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci zbývající částku úroku z prodlení v kapitalizované výši 76,48 Kč. Žalobce ačkoliv měl nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, požadoval úrok z prodlení pouze ve výši 8,5 % ročně a soud jeho žádosti vyhověl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč (§14b odst. 1 bod 1 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Náhrada nákladů je tvořena také odměnou podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 4 AT za dva úkony právní služby po 1.500 Kč (vyjádření k odporu žalované ze dne 18. 9. 2020, částečné zpětvzetí žaloby) a paušální částkou náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) AT. Právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 4.500 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku ve výši 945 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč. 8. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit pod ztrátou výhody splátek ve splátkách ve výši 1.000 Kč měsíčně, neboť žalovaná o plnění ve splátkách požádala a žalobce s touto žádostí souhlasil. 9. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.