116 C 261/2020-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18. 9. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 27.012,87 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 10. 11. 2015. 2. Podáním ze dne 14. 5. 2021 vzal žalobce svoji žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku zpět. Soud tomuto návrhu vyhověl a v souladu s § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v uvedeném rozsahu zastavil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 10. 11. 2015 žalobce a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěrový rámec do výše 30.000 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % aktuálně čerpané částky, které byly splatné k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Úrok byl jednán ve výši 26,28 % ročně. Splátka byla tvořena jak příslušnou částí čerpaného úvěru, tak i úroky a poplatky, k jejichž úhradě se žalovaný ve smlouvě zavázal. Rozklad každé splátky na úhradu jednotlivých položek je patrný z předloženého splátkového kalendáře. Žalovaný celkem načerpal částku ve výši 258.090,87 Kč a uhradil částku ve výši 267.072,59 Kč. Jelikož žalovaný splátku za měsíc březen 2020 uhradil pouze částečně a další splátky již neuhradil, využil žalobce svého oprávnění dle hlavy 7 § 2 ÚP a úvěr ke dni 15. 7. 2020 zesplatnil. Dopisem z téhož dne, který byl dle předloženého poštovního archu žalovanému odeslán dne 16. 7. 2020, byl žalovaný o zesplatnění úvěru informován a současně byl vyzván k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě výzvy k úhradě dluhu právního zástupce žalobce ze dne 10. 8. 2020. Žalobce tak po částečném zpětvzetí žaloby požaduje po žalovaném úhradu jistiny ve výši 25.687,87 Kč a částky ve výši 245 Kč představující poplatky za výpis z účtu po 49 Kč, jenž byly zahrnuty v jednotlivých splátkách, které nebyly zaplaceny do zesplatnění úvěru v měsících březen až červenec 2020. Žalobce také požaduje úhradu úroku z úvěru kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby dne 17. 9. 2020 na částku výši 4.552,26 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 17. 9. 2020 na částku 293,08 Kč a dále úroku z úvěru ve výši 26,28 % ročně z jistiny 25.687,87 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25.932,87 Kč (jistina a poplatky) od 18. 9. 2020 do zaplacení. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle § 1968 věty prvé občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl uzavřením úvěrové smlouvy dle § 2395 a násl. občanského zákoníku závazkový vztah. Žalovanému byly žalobcem poskytnuty dohodnuté peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky a poplatky. Žalovaný však tuto svoji povinnost porušil, a proto byl celý úvěr ke dni 15. 7. 2020 zesplatněn. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 25.932,87 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.552,26 Kč, s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky 25.687,87 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 293,08 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25.932,87 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení. 10. nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 10.000 Kč do 30.000 Kč částku 300 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1.200 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. o částku ve výši 252 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.081 Kč. 11. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.