13 C 34/2021-19 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.428 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit pojistné ve výši 3.632 Kč s roční frekvencí placení a se splatností vždy k prvnímu dni příslušného pojistného období. Počátek pojištění byl sjednán na 18. 6. 2019. Pojištění zaniklo ke dni 25. 9. 2020 kvůli nehrazení pojistného ze strany žalovaného. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 18. 6. 2020 do 25. 9. 2020. Žalobce tedy požadoval poměrnou část sjednaného pojistného za dlužné období ve výši 1.128 Kč, dále poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky ve výši 300 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z celkové žalované částky od 18. 6. 2020 do 25. 9. 2020 ve výši 78Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“ se žalovaný nevyjádřil a žalobce vyslovil s takovým postupem souhlas již v návrhu. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Mezi účastníky řízení byla sjednána pojistná smlouva dne 18. 6. 2019 (s totožným počátkem pojištění), a to pod [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], [registrační značka], jejíž nedílnou součástí byly i pojistné podmínky a sazebník nákladů žalobce. Dle sazebníku nákladů žalobce je stanoven poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Podle smlouvy vznikla žalovanému povinnost hradit pojistné v celkové výši 3.632 Kč ročně. Žalobce byl o dlužné pojistné upomínán dopisem ze dne 4. 8. 2020 a byl též upozorněn na možnost zániku pojištění pro neplacení pojistného. O zániku pojistné smlouvy ke dni 25. 9. 2020 byl žalovaný žalobcem informován dopisem ze dne 7. 10. 2020 včetně vyčíslení dlužné částky. Právní zástupkyně žalobce též žalovanému zasílala předžalobní výzvu. 5. Soud zjištěný skutkový stav vzhledem k datu uzavření pojistné smlouvy podřadil pod následující právní normy. 6. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 8. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 11. Podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to ustanovením § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě byla platně uzavřena pojistná smlouva, žalovanému vznikla povinnost platit za pojistné období sjednané lhůtní pojistné, což řádně vůči žalobci nesplnil za období od 18. 6. 2020 do 25. 9. 2020. Žalobci tak náleží poměrné pojistné ve výši 1.128 Kč a upomínací výlohy ve výši 300 Kč dle sazebníku žalobce, který byl nedílnou součástí smlouvy, přičemž soud upomínací náklady nepovažuje za nepřiměřené. Žalovaný tvrzení žalobce nijak nezpochybnil, ani neprokázal, že by se svých povinností zbavil jiným způsobem. Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobci přísluší vedle plnění též úroky z prodlení, jejichž výši žalobce kapitalizoval. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném ke dni vykonání úkonu (v projednávané věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b). Hodnota jednoho úkonu právní služby činí v daném případě 200 Kč. Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál v částce 100 Kč. Zástupce žalobce vykonal v řízení 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 – příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a písemné podání ve věci – žaloba. Vedle toho má nárok i na náhradu DPH v částce 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů žalobce činí 1.489 Kč. 15. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 16. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).