17 C 166/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 3. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 51 000 Kč s příslušenstvím z titulu zápůjčky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z žádosti o osobní půjčku soud zjistil, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o půjčku ve výši 200 000 Kč, s tím, že tento měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 140 Kč, datum první splátky bylo dne 15.5.2007 a celkem mělo být uhrazeno 72 těchto splátek. Z přípisu právního předchůdce žalobkyně vzal soud za prokázané, že žádost žalovaného byla akceptována, kdy právní předchůdkyně žalobkyně sdělila, že žalovanému byla poskytnuta půjčka za podmínek uvedených v žádosti. Z hromadného příkazu k úhradě bylo zjištěno, že na účty, které žalovaný uvedl v žádosti o půjčce, právní předchůdce žalobkyně převedl dne 11.4.2007 peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč. Souhrnně tedy soud učinil závěr, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, kdy žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč, které se zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však své povinnosti nesplnil, kdy nehradil předepsané splátky a dostal se tak do prodlení., což bylo zjištěno z upomínek ze dne 31.3.2008, 3.3.2008, 5.5.2008, 6.1.2008, 5.2.2009, 5.3.2009 a 3.7.2009. Z oznámení o zesplatnění závazku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno zepslatnění dluhu ve výši 182 057,35 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaný, kdy dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.4.2011 byla pohledávka týkající se žalovaného právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], nyní [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [IČO], se sídlem [adresa]. A následně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.4.2016 byla pohledávka týkající se žalovaného postoupena ze společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Žalobkyně požaduje úhradu částky 51 000 Kč představující jistinu. 5. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud v projednávané věci podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník“). Soud posoudil závazkový vztah mezi žalovaným a původním věřitelem jako smlouvu o půjčce dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., když touto smlouvou přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu vrátit. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně v osobě věřitele v důsledku postoupení pohledávky, je žalovaný povinen uhradit zbývající dlužnou částku žalobkyni. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž mu návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení dle § 517 zákona č. 40/1964 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 040 Kč, dále v odměně za právní zastoupení dle ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 3 140 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, sepis výzvy k plnění podání žaloby) a dále třech režijních paušálech po 300 Kč a DPH ve výši 21% z těchto částek. Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 14 527,20 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).