17 C 226/2021-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28.7.2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soudem bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 3.624,34 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že dne 22.4.2015 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto poskytnutou částku a dále souhrnný poplatek ve výši 7.251 Kč (úrok ve výši 1.043 Kč – úroková sazba ve výši 21,90% ročně dle č.l. 4 podmínek, odměna za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.666 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4.542,00 Kč) zaplatit v pravidelných 45 týdenních splátkách po 384 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 2.3.2016. Ke dni 2.3.2016 činila dlužná jistina částku ve výši 4.555,26 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 2.159,74 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 12.036 Kč. Následně byla pohledávka postoupena žalobci. Žalobce požaduje na jistině částku ve výši 3.624,34 Kč, na kapitalizovaných úrocích částku ve výši 1.772,89 Kč, na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení částku ve výši 625,15 Kč a dále z dlužné jistiny požaduje zákonné úroky z prodlení od 17.11.2017 do zaplacení a úroky ve výši 21,90 % ročně také od 17.11.2017 do zaplacení také z dlužné jistiny. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Dne 22.4.2015 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, která mu byla vyplacena v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 10.000 Kč a dále poplatek souhrnný poplatek ve výši 7.251 Kč, který se sestával z úroku ve výši 1.043 Kč (úroková sazba ve výši 21,90% ročně dle č.l. 4 podmínek), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.666 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 4.542 Kč tj. celkem částku ve výši 17.251 Kč v pravidelných 45týdenních splátkách po 384 Kč, kdy poslední splátka měla činit částku ve výši 355 Kč. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22.4.2015 vč. smluvních podmínek. 5. Dne 16.11.2017 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným v celkové výši 5.215 Kč bez příslušenství z titulu smlouvy [číslo] žalobci, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16.11.2017. Žalovaný tedy zaplatil právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 12.036 Kč. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2017 vč. přílohy [číslo] oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2017 vč. dokladu o odeslání. 6. Dne 14.7.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši 10.490,80 Kč, a to nejpozději do 29.7.2020 s tím, že se jednalo o neuhrazené pohledávky právního předchůdce žalobce z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo]. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná výzva byla odeslána žalovanému na prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 14.7.2020 vč. dokladu o odeslání. 7. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že dne 22.4.2015 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, která mu byla vyplacena v hotovosti. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 10.000 Kč a dále poplatek v celkové výši 7.251 Kč tj. celkem částku ve výši 17.251 Kč v pravidelných 45týdenních splátkách po 384 Kč, kdy poslední splátka měla činit 355 Kč. Na tuto smlouvu žalovaný uhradil částku ve výši 12.036 Kč, a to do postoupení pohledávky žalobci. Následně byla pohledávka v celkové výši 5.215,00 Kč postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován. 8. Soud nárok v části nákladů za hotovostní inkaso ve výši 4.542 Kč shledal nedůvodným a smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 občanského zákoníku, neboť tato částka představuje 45,42% poskytnuté zápůjčky. K tomu soud dále uvádí, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena adhézním způsobem na formulářové na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012). S ohledem na uvedené tedy soud má za to, že na základě uzavřené smlouvy [číslo] byl žalovaný povinen zaplatit částku toliko částku ve výši 12.709 Kč (jistina 10.000 Kč + úrok ve výši 1.043 Kč a poplatek za administrativní zpracování ve výši 1.666 Kč) s tím, že ke dni 2.3.2016 žalovaný uhradil částku 12.036 Kč tj. k úhradě zbývala částka v celkové výši 673 Kč s tím, že poskytnutá částka na zápůjčce byla v plné výši uhrazena a na„ souhrnném poplatku“ žalovaný dlužil právě částku ve výši 673 Kč uhrazena. Tuto částku by soud uložil žalovanému k úhradě žalobci, avšak žalobce požadoval toliko uhrazení nesplacení dlužné jistiny s příslušenstvím; na souhrnném poplatku nepožadoval ničeho. 9. Pokud jde o kapitalizované úroky ve výši 1.722,89Kč za období od 2.3.2016 (marné uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky) do dne 16.11.2017 (den postoupení pohledávky) ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.624,34Kč, je tento nárok nedůvodný, neboť žalovaný ke dni 2.3.2016 měl jistinu v plné výši uhrazenu. Uvedené se týká i nároku na kapitalizovaný úrok z prodlení činí ve výši 625,15 Kč s tím, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné jistiny 3.624,34 Kč od 10.3.2016 (marné uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky) do data postoupení 16.11.2017. S ohledem na plně uhrazenou jistinu k 2.3.2016 není důvodným ani nárok žalobce na úroky ve smyslu ust. § 2392 odst. 1 občanského zákoníku a úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, které žalobce požadoval ode dne následujícího po postoupení pohledávky tj. od 17.11.2017 do zaplacení. S ohledem na uvedené byla výrokem I. žaloba zamítnuta pro nárok a) z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo]. 10. Výrok II. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci byl plně úspěšný žalovaný, kterému by příslušena nehrada nákladů řízení, avšak dle obsahu spisu žalovaného žádné náklady nevznikly. 11. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.