19 C 106/2021-60 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky ve výši 69.518,78 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o vydání kreditní karty, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované dne [datum] úvěr s výší požadovaného limitu v částce 72.000 Kč, který žalovaná mohla čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když nesplácela čerpaný úvěr řádně a včas. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, dlužnou částku však žalobci neuhradila. Na jistině úvěru tak zůstává dlužná částka ve výši 69.518,78 Kč Vedle zákonných úroků z prodlení žalobce požaduje rovněž sjednaný smluvní úrok z poskytnutého úvěru ve výši 22,56 % a kapitalizovaný smluvní úrok v částce 2.834,22 Kč. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o vydání kreditní karty [číslo] (č. l. 10). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet spolu s ceníkem poplatků právního předchůdce žalobce. Úroková sazba vyčerpané části úvěru byla sjednána ve výši 22,56 p. a. Na základě smlouvy shora uvedené byl žalované ze strany právního předchůdce žalobce poskytnut úvěr s výší požadovaného limitu v částce 72.000 Kč, který žalovaná mohla čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty, jak se podává z návrhu na uzavření smlouvy a souhlasu s podmínkami smlouvy včetně protokolu o převzetí karty ze dne [datum] (č. l. 14). Z obsahu smlouvy se podává, že žalovaná se zavázala úvěr splácet formou povinných měsíčních splátek z čerpaných prostředků, strhávaných z účtu vedeného k dané kreditní kartě. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty vyplývá, že žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, když čerpaný úvěr přestala řádně splácet. Současně z výpisu plyne, že dne [datum] byla žalované zaslána první upomínka k úhradě dlužných částek (č. l. 37 – 40). S ohledem na uvedené oznámil právní předchůdce žalobce žalované prostřednictvím dopisu ze dne [datum], že veškeré její závazky byly dne [datum] prohlášeny za okamžitě splatné (č. l. 19). Současně byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 72.353 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (č. l. 25 a násl.) postoupena na žalobce. Z předmětné smlouvy rovněž vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla vyčíslena ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (č. l. 17). Dopisem ze dne [datum] (č. l. 18), podaným k přepravě téhož dne (č. l. 20), byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky. Žalovaná však na svém dluhu nadále ničeho neuhradila. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Mezi právním předchůdcem žalobce jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2395 o. z., uzavřena smlouva o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky, naopak žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce ve sjednaných měsíčních splátkách a zaplatit ujednané úroky a poplatky. Právní předchůdce žalobce svou povinnost splnil, když žalované sjednaný úvěr poskytl, ta však svých smluvních povinností nedostála, když předepsané smluvní podmínky nesplnila a úvěrové splátky řádně a včas nehradila. Právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou a dalšími smluvními podmínkami dlužnou částku zesplatnil a vyzval žalovanou k její úhradě. Žalovaná však na svůj dluh nadále ničeho neuhradila a dostala se tak ode dne zesplatnění dlužné částky do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Vedle nesplacené jistiny v částce 69.518,78 Kč vznikl žalobci nárok na uhrazení smluvního úroku ve sjednané výši 21,99 % p. a., který žalobce kapitalizoval ke dni zesplatnění úvěru v částce 2.834,22 Kč, dále jej požaduje ve sjednané výši ode dne následujícího po vyčíslení postoupené pohledávky (16. 7. 2020) do zaplacení. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobci též úroky z prodlení v zákonné výši, stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které žalobce požaduje rovněž ode dne 16. 7. 2020. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18.027 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.781 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 69.518,78 Kč sestávající z částky 3.900 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, 2 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 2.646 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).