19 C 152/2021-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 16.260 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit dlužnou částku právnímu předchůdci žalobce spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.060 Kč nejpozději do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Žalovaný, ačkoliv byla písemně upomínán, dlužnou částku žalobci dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] jak vyplývá z předložených smluv a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Na tomto smluvním základě byly dne [datum] poskytnuty žalovanému na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě pod č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, jak vyplývá z výpisu převodu prostředků ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr nejpozději do [datum], a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.060 Kč. Po započtení dílčích plateb ze strany žalovaného v součtu 1.800 Kč se však žalovaný dostal do prodlení se zaplacením zbývající části dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], a.s. jako postupitelem a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Vzhledem k prodlení žalovaného s plněním svého peněžitého závazku mu byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva, podaná k přepravě téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. 5. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1.1.2014. 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě byla na účet žalovaného vyplacena částka ve výši 15.000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 3.060 Kč ve lhůtě 30 dnů, tedy do [datum]. Předchůdce žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěr poskytl, ten však svých smluvních povinností nedostál, když se po započtení dílčích plateb v součtu 1.800 Kč dostal do prodlení se zaplacením zbývající části dlužné částky ve výši 13.200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupena na žalobce. Vedle nesplacené jistiny vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti dlužné částky. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8.350,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16.260 Kč sestávající z částky 1.780 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, 2 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1.310,40 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).