19 C 223/2021-48 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4.617 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jehož základě žalobce poskytl žalované jistinu ve výši 3.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobci spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.092 Kč do data splatnosti dne [datum]. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobce vedle nesplacené jistiny s poplatkem současně požaduje úhradu částky ve výši 525 Kč představující smluvní pokutu z prodlení, dále příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 118,52 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování bylo zjištěno následující: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná s žalobcem (dle výpisu z obchodního rejstříku tehdy vystupujícím pod obchodní firmou„ [právnická osoba]“) podepsala distančním způsobem prostřednictvím prostředků elektronické komunikace tuto smlouvu o úvěru. Totožnost žalované byla ověřena za pomocí předloženého OP žalované, platební schopnost žalované splácet úvěr byla rovněž ověřena prostřednictvím doložených výpisů z bankovního účtu. Na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3.000 Kč, splatný dne [datum], přičemž splatnost úvěru byla následně mezi stranami prodloužena do [datum]. Žalovaná se ve stanovené lhůtě splatnosti zavázala vrátit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.092 Kč, jak vyplývá z čl. II. předmětné smlouvy. Součástí textu smlouvy je v čl. IX mj. uvedena dohoda o závazku žalované k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení s plněním svého závazku. Výpisem z účtu za období od [datum] do [datum] vedeného u [právnická osoba], byl k datu [datum] prokázán převod částky 3.000 Kč na účet č. [bankovní účet] označený ve smlouvě jménem žalované. Jelikož žalovaná na svůj závazek ničeho neuhradila, adresoval právní zástupce žalobce žalované dne [datum] výzvu před podáním žaloby, jak se podává z předmětné výzvy vč. emailové výzvy. Žalovaná však přes uvedené skutečnosti dlužnou částku žalobci neuhradila. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem jakožto podnikatelem a žalovanou jakožto spotřebitelem byla dne [datum] ve smyslu § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru se splatností dne [datum], následně prodloužené do [datum], na základě které poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 1.092 Kč ve lhůtě splatnosti. Žalovaná však své smluvní povinnosti nedodržela, když poskytnuté peněžní prostředky žalobci řádně a včas neuhradila a dostala se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalobci tudíž vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny ve výši 3.000 Kč a poplatku z poskytnutého úvěru ve výši 1.092 Kč, rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, která za období od [datum] do [datum] dosahuje částky 525 Kč. Současně je žalovaná povinna uhradit žalobci příslušenství částky v podobě zákonného úroku z prodlení, který žalobce kapitalizoval za období ode dne vzniku prodlení ([datum]) do dne podání žaloby ([datum]) v částce 118,52 Kč, dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny stanovený v zákonné výši dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po podání žaloby ([datum]) do zaplacení. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.617 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 8. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.