19 C 228/2021-32 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne 31. 5. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5.672 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. Uvedla, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne [datum]. Žalovaný však neplatil sjednané pojistné a zůstal žalobkyni za období [datum] do [datum], resp. do [datum] včetně, dlužen částku 5.672 Kč. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala také zaplacení úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 538 Kč a poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nikterak písemně nevyjádřil. Jelikož v dané věci byly splněny podmínky (typová povaha věci umožňuje činit skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, jen na základě listin) podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud v dané věci pouze na základě listinných důkazů a bez jednání; žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud, vycházeje z předložených listin, učinil následující závěr o skutkovém stavu: Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] s počátkem pojištění od téhož dne soud zjistil, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, jehož předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (vozidlo značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]). Předmětem smlouvy bylo„ [anonymizována čtyři slova]“. První pojistné bylo sjednáno ve výši 4.761 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální. Pojištění zaniklo ke dni [datum] z důvodu marného uplynutí 30 denní lhůty. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, proto dopisem ze dne [datum] mu bylo oznámeno ukončení pojistné smlouvy. Žalobkyně má tak právo na zaplacení dlužného pojistného, a to za období od [datum] do [datum], když žalobkyni náleží pojistné až do konce kalendářního měsíce, tedy do [datum]. Žalobkyně nicméně požaduje poměrnou část pojistného pouze za skutečnou dobu trvání pojištění, tj. do jeho zániku dne [datum] včetně ve výši 5.672 Kč, včetně úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za období od [datum] do [datum] v částce 538 Kč. Součástí žalované částky je vedle dlužného pojistného rovněž nárok žalobce na úhradu sjednaných poplatků ve výši 300 Kč. Soud dále zjistil, že žalovaný byl ze strany zástupkyně žalobkyně na existenci dluhu upozorněn písemnou předžalobní upomínkou ze dne [datum] a byl vyzván k jeho zaplacení s upozorněním, že jinak bude přistoupeno k soudnímu vymáhání pohledávky. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, neboť žalobkyně s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu, kterou se žalovaný zavázal platit pojistné. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl závazkový právní vztah, kdy žalovaný nesplnil povinnost platit pojistné řádně a včas, pojistná smlouva předčasně zanikla a právo na pojistné bylo posouzeno podle výše uvedeného ustanovení. Pojistitel má tak právo na pojistné až do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění odpovědnosti zaniklo. V řízení žalovaný neprokázal, že by tuto svou povinnost splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Současně podle § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tato částka se skládá z odměny advokáta, která je vypočítaná podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif - dále jen„ AT“). Odměna advokáta se skládá ze tří úkonů právních služeb 3 x 200 Kč za přípravu a převzetí právního zastoupení (§11 odst. 1 písm. a) AT), za předžalobní upomínku a sepis žaloby (oba úkony dle § 11 odst. 1 písm. d) AT). K nákladům řízení patří také 3x100 Kč jako paušální náhrada nákladů podle § 14b odst. 5 písm. a), DPH z těchto částek v zákonné výši (189 Kč) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a dále k nákladům řízení patří zaplacený soudní poplatek 400 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 o. s. ř. tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.