19 C 45/2021-49 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč, za což se žalovaná zavázala vrátit půjčenou částku do dne [datum], jak je zřejmé z faktury [číslo]. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla na žalobkyni postoupena, mj. i pohledávka za žalovanou. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. I přes předžalobní výzvu ze dne [datum], odeslanou na adresu žalované [datum], však zůstal dluh žalované neuhrazen. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši 3.000 Kč, představující dlužnou jistinu zápůjčky. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Právním posouzením soud dospěl závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2390 o. z. uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta peněžitá zápůjčka ve výši 3.000 Kč, ta jí však ve lhůtě splatnosti nevrátila, a proto jí soud zavázal k její úhradě žalobkyni, na kterou byla ve smyslu § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka za žalovanou postoupena. Není pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 8. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.