2112 C 14/2020-86 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou dne 1. 12. 2020 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 9 010,18 Kč z titulu jistiny dluhu na smlouvě o úvěru. Žalovaný zbytek dluhu v původní výši 10 933 Kč k výzvě neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud s ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů, z nichž vyplynulo, že žaloba je důvodná. Z listin bylo zjištěno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným došlo 17. 12. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] (č. l. 35 až 37). Na základě této smlouvy se předchůdce žalobce zavázal poskytnout mu úvěr na nákup zboží ve výši 10 933 Kč s ročním úrokem ve výši 38,87 % a výší měsíční splátky 452 Kč (včetně pojištění ve výši 4,99 % měsíční splátky - 474 Kč). Současně byla sjednána výše smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč a náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč. Současně byl žalovaný seznámen s produktovými podmínkami pro úvěry a sazebníkem, které byly součástí smlouvy. Podle produktových podmínek platných v době uzavření smlouvy (soud si je opatřil z internetových stránek poskytovatele, neboť žalobce předložil všeobecné obchodní podmínky, které nebyly smluvním dokumentem), byl věřitel oprávněn dluh sesplatnit, pokud se žalovaný dostal do prodlení se dvěma splátkami. Dopisem z 27. 12. 2019 (č. l. 31) byl dluh sesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 10 461 Kč. Z výpisu z účtu (č. l. 39 a násl.) bylo zjištěno, že žalovaný úvěr načerpal a postupně hradil, byť po určitou dobu nepravidelně, aby zcela přestal v srpnu 2017. Dluh podle výpisu činil na pojištění 110 Kč (srpen až prosinec 2019), na úrocích 1 223,05 Kč (v žalobě chybně 1 233,05 Kč), 600 Kč náklady na vymáhání, 8 331,76 Kč (v žalobě chybně uvedeno 8 441,76 Kč) a na pokutě 85,37 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou z 6. 2. 2020 (č. l. 9 až 20). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z 21. 2. 2020 (č. l. 32 až 34). Dle sdělení žalobce byla ještě uhrazena částka 1 500 Kč započtená na jistinu, celkem by tak jistina byla dlužena ve výši 6 831,76 Kč. Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle uvedeného ustanovení z úvěrové smlouvy vzniká závazek úvěrujícího na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a povinnost úvěrovaného tyto později vrátit spolu s úroky. Tomuto ustanovení odpovídá i vzájemné vymezení vztahů mezi žalobcem a žalovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 933 Kč. Nakonec po sesplatnění dluh skončil na částce 6 831,76 Kč jistiny, 1 223,05 Kč úroků a 85,37 Kč pokut, jež byla jinak sjednána v souladu s § 2048 občanského zákoníku. Současně byla sjednána paušální částka nákladů na vymáhání 600 Kč pro případ prodlení a též pojištění, které nebylo hrazeno po dobu 5 měsíců v celkové výši 110 Kč. Rovněž je nepochybné, že žalobce odeslal předžalobní výzvu stojící 28,70 Kč dle podacího archu, zbylou část nákladů soud nepovažuje za průkaznou. Úroky pak byly dluženy ve výši 1 223,05 Kč. Celkový dluh žalovaného tak činí 8 964,25 Kč a tu soud žalobci přiznal. Protože se žalovaný dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku, je povinen uhradit příslušenství i z dluhu ve výši 10 350,18 Kč k datu účinnosti odstoupení od smlouvy a po následné částečné úhradě dluhu z částky 8 850,18 Kč v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ. Soud zamítl žalobu v rozsahu, v jakém dospěl k závěru, že mezi skutkovými tvrzeními v žalobě a předloženými důkazy panovaly rozpory, což nastalo u výše dlužné jistiny a úroků k datu sesplatnění a nákladů v paušální částce přesahující 28,70 Kč. Výrok pod bodem III. je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci úspěšný a bylo tak na místě případně mu přiznat nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 3 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 200 Kč/úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu ve výši 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu daně z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 189 Kč. Součástí náhrady je pak soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit, činí 2 089 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ. Žaloba je formulářového typu, když žalobce se zabývá vymáháním postoupených pohledávek, pročež se mění pouze typ produktu a původní věřitel, jinak poté pouze výše dlužné částky, nikoli základní skutková tvrzení (např. věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [číslo] C 25/2018, 253 C 18/2021).