2115 C 29/2020-62 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 30. 9. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 3 712 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 149,88 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 6. 9. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s ujednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 151,7 % ročně vrátit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 820 Kč splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce. Ze strany žalované nebylo plněno řádně, žalobkyně proto dne 23. 7. 2019 úvěr zesplatnila. Do zesplatnění úvěru uhradila žalovaná částku 5 740 Kč, po jejím zesplatnění pak žalovaná uhradila částku 9 550 Kč. Žalobkyně se proto podanou žalobou domáhá zaplacení aktuální dlužné jistiny úvěru ve výši 2 614 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru ve výši 498 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. smlouvy o úvěru ve výši 600 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6. 5. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % ročně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradu ode dne 25. 7. 2019 do data vyhotovení žaloby (tj. do dne 29. 9. 2020) v kapitalizované výši 3 149,88 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % p.a. z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 25. 7. 2019 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % p.a. z částky 9 817,74 Kč od 25. 7. 2019 do 20. 12. 2019 ve výši 3 702,65 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % p.a. z částky 9 414,11 Kč od 21. 12. 2019 do 3. 2. 2020 ve výši 1 072,35 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % p.a. z částky 7 914,11 Kč od 4. 2. 2020 do 17. 2. 2020 ve výši 280,42 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % p.a. z částky 6 314,11 Kč od 18. 2. 2020 do 19. 3. 2020 ve výši 495,38 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % p.a. z částky 4 814,11 Kč od 20. 3. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 511,56 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % p.a. z částky 3 614,11 Kč od 1. 5. 2020 do 22. 6. 2020 ve výši 484,95 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % p.a. z částky 2 614,11 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 25. 7. 2019 dosáhne částky 47 232 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud provedl následující dokazování listinami, a to úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, prohlášením klienta ze dne 6. 9. 2018, hodnocením klienta ze dne 6. 9. 2018, oznámením České správy sociální zabezpečení o výši invalidního důchodu žalované ze dne 27. 12. 2017, výpisem z registru NRKI, výpisem z registru SOLUS, předsmluvním formulářem ze dne 6. 9. 2018, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru [variabilní symbol] ze dne 6. 9. 2018, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 10. 9. 2018 včetně splátkového kalendáře, dokladem o vyplacení úvěru ze dne 7. 9. 2018, výzvou k zaplacení ze dne 19. 6. 2019, výzvou k zaplacení ze dne 22. 7. 2019, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 23. 7. 2019, kartou klienta ze dne 29. 9. 2020 a předžalobní výzvou ze dne 9. 9. 2020 včetně podacího archu. 4. Z uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: 5. Mezi účastníky byla na základě návrhu na uzavření úvěrové smlouvy ze dne 6. 9. 2018 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které žalobkyně dne 7. 9. 2018 poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na její bankovní účet (jak také plyne z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 7. 9. 2018). Schválení úvěru bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 10. 9. 2018, jehož součástí je splátkový kalendář. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 151,7 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 820 Kč splatných vždy do 19. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2018 dle splátkového kalendáře. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 39 360 Kč. V bodu 6.1 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů ve výši 249 Kč za každou splátku, se kterou byla žalovaná v prodlení o délce 30 dní (max. činil souhrn smluvních pokut 2 999 Kč za kalendářní rok). V bodu 6.2 smlouvy o úvěru byla sjednána náhrada nákladů účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované delším než 15 dní u jednotlivé splátky ve výši 200 Kč. Dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru mělo dojít k zesplatnění celého úvěru vč. příslušenství úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dní. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodu 6.5 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení. 6. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované vystavila žalobkyně formulář hodnocení klienta, ze kterého vyplynulo, že žalovaná má pravidelný měsíční příjem ve výši 6 300 Kč, který je představován pouze invalidním důchodem pro invaliditu prvního stupně, jak také plyne z doloženého oznámení České správy sociální zabezpečení o výši invalidního důchodu žalované ze dne 27. 12. 2017. Na straně výdajů žalovaná uvedla částku 3 410 Kč představující životní minimum, částku 1 300 Kč určenou na náklady bydlení s tím, že rezerva činí 500 Kč. Výše výdajů nebyla žádným způsobem doložena, z hodnocení klienta pak plyne, že žalovaná ani žádné výdaje nemá, když žije sama, nemá děti v domácnosti, nemá výdaje na spoření, pojištění, splátky (úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéku) ani na dopravu, kurzy, záliby apod. Žalobkyně rovněž provedla další šetření, a to v databázi SOLUS a NRKI. Z výpisu ze záznamů z registru SOLUS nebyly zjištěny žádné relevantní údaje. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaná nedosáhla žádného skóre do interního Score Card. Dle výpisu z registru NRKI však bylo skóre žalované označeno kódem příznaku 16, což dle přiložené legendy hodnotí klientovu smlouvu jako špatnou. 7. Z karty klienta se podává, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky č. 8 a následující, žalobkyně proto žalované zaslala dne 19. 6. 2019 a 22. 7. 2019 výzvu k úhradě dlužných splátek a rovněž výzvu k úhradě účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty. Jelikož se pak žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky č. 8 o více než 65 dnů, žalobkyně v souladu s bodem 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru dne 23. 7. 2019 úvěr zesplatnila, což bylo žalované téhož dne oznámeno dopisem. Z karty klienta se rovněž podává, že žalovaná do zesplatnění uhradila částku 5 740 Kč, po zesplatnění pak uhradila 9 550 Kč. 8. Žalovaná byla ze strany právního zástupce žalobkyně na existenci dluhu dne 9. 9. 2020 upozorněna písemnou předžalobní upomínkou a byla vyzvána k jeho zaplacení. 9. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek soud nezjistil žádné pro věc rozhodující skutečnosti. Znalec se vyjádřil toliko k obecné problematice úročení pohledávek, problematika konkrétní projednávané věci zde však není zohledněna. 10. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“). 12. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splac