232 C 13/2020-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručnou soudu dne 6.11.2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 12 481 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce v návrhu uvedl, že vyplácel paní [jméno] [příjmení], narozené 27.5.1950, starobní a vdovský důchod. Za dobu od 1.5.2018 do 8.6.2018 vyplatil žalobce paní [příjmení] na její účet celkem částku 12 481 Kč. Následně však bylo zjištěno, že paní [příjmení] dne 14.5.2018 zemřela, nebyla tak již subjektem práv a za období od 1.5.2018 do 8.6.2018 tak na tomto účtu vzniklo přeplatek. Žalobce vyžádal od banky vrácení tohoto přeplatku, avšak z výpisu bylo zjištěno, žen z účtu paní [příjmení] byla po její smrti vybrána celkem částka 27 700 Kč. Dle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 3.1.2020, č.j. 59 D 980/2018-29, byl vydán majetek zemřelé žalovanému, z tohoto důvodu tak žalobce považuje žalovaného za pasivně legitimovaného, který se tímto přeplatkem bezdůvodně obohatil. Dopisem ze dne 9.10.2020 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalobci i žalovaného. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 5. Z výpisu z účtu za květen 2018 bylo zjištěno, že na účet vedený na jméno [jméno] [příjmení] byla ze strany žalobce zaslána dne 18.5.2018 částka 12 481 Kč. Dne 18.5.2018 pak byla z tohoto účtu vybrána částka 15 000 Kč, 200 Kč a 12 500 Kč, přičemž ze sdělení banky je zřejmé, že k účtu mimo majitele neměla žádná jiná osoba dispoziční právo. 6. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 3.1.2020, č.j. 59 D 980/2018-29, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] dne 14.5.2018 zemřela, kdy její majetek byl vydán pozůstalému synovi [celé jméno žalovaného], žalovanému. 7. Z dopisu ze dne 9.10.2020 a ze dne 18.5.2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzván k vrácení této částky, avšak doposud tak neučinil. 8. Dle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, právní osobnost v právních vztazích pojištění vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého. 9. Dle § 2991 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Na základě jištěného skutkového stavu a po podřazení skutkového stavu pod zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. 11. Žalobce vyplácel na základě zákona o důchodovém pojištění paní [jméno] [příjmení] starobní a vdovský důchod, kdy nárok na jeho vyplácení zanikl smrtí paní [příjmení] dne 14.5.2018. Protože však po její smrti byla na její účet zaslána částka 12 481 Kč došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení. Po smrti paní [příjmení] se stal jediným dědicem její syn – žalovaný, kterému byl vyplacen majetek zůstavitelky. Z účtu zemřelé byla po její smrti vybrána celkem částka 27 700 Kč, která však nebyla zahrnuta do pozůstalosti, přičemž žalovaný nijak netvrdil ani nedokazoval, že byl výběry učinila jiná osoba než on. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že výběry činil žalovaný, který jako jediný pozůstalý je tak povinen vydat bezdůvodné obohacení, které vzniklo přeplatkem zaslaným na účet zemřelé po její smrti. 12. S ohledem na shora uvedené proto rozhodl soud žalobě v plném rozsahu vyhovět. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. za splnění podmínek § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch, a žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. 14. Náklady řízení procesně úspěšného žalobce sestávají z paušální náhrady v částce 600 Kč (tj. 2 úkony po 300 Kč) určené dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. 15. Žalobce byl dle ust. § 11 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., zákona o soudních poplatcích osvobozen od soudního poplatku, dle ust. § 2 odst. 3 věta první zák. č. 549/1991 Sb., proto byla povinnost zaplatit poplatek z návrhu na zahájení řízení uložena žalovanému, a to ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.