234 C 10/2021-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 7. 4. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 290 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný byl policií dne 19. 7. 2020 dopraven ze [obec] do protialkoholní záchytné stanice [ulice], [obec] (46 km). K převozu žalovaného bylo užito služební vozidlo žalobce Škoda Octavia, přičemž náklady na převoz činí 290 Kč dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. žalovaný ani přes výzvu ze strany žalobce dlužnou částku neuhradil, že žalobce se proto domáhá jejího zaplacení podanou žalobou. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Ze záznamu o dopravě osoby do záchytné stanice ze dne 19. 7. 2020 a lékařské zprávy Psychiatrické nemocnice [obec], Záchytná stanice, bylo zjištěno, že žalobce byl v čase od 20:35 do 21:06 převezen do protialkoholní stanice, neboť se podrobil vyšetření na přítomnost alkoholu v krvi s pozitivním výsledkem 2,2 promile. Na protialkoholní záchytné stanici byla žalovanému zjištěna hodnota 1,51 promile, z důvodu zjištění pouze lehké opilosti nebyl žalovaný přijat k pobytu na protialkoholní stanici a byl předán zpět policii. Z protokolu o vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku ze dne 28. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobce dle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., vyčíslil náhradu za použití služebního vozidla částkou 290 Kč. Žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vyzval upomínkou ze dne 15. 1. 2021, žalovaný však dluh neuhradil. 5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dále aplikoval zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 7. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 8. Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 9. Podle § 89a odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. 10. Podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 11. Podle § 89e odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před návykovými látkami. Kdo hradí náklady, nese též náklady na dopravu do záchytné stanice. 12. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv nebyl protialkoholní záchytnou stanicí přijat z důvodu pouze lehké opilosti, byl prokazatelně pod vlivem alkoholu (2,2 promile, následně 1,51 promile) a dle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách mu vznikla povinnost hradit náklady ve výši 290 Kč, které žalobci vznikly v souvislosti s přepravou žalovaného. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 14. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 200 Kč a představují paušální částku náhrad hotových výdajů za 2 úkony po 100 Kč dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za 1 podání ve věci samé a předžalobní výzvu). 15. Pokud jde o výrok III., pak žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od placení soudních poplatků osvobozen. S ohledem na znění § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích tedy má žalovaný povinnost zaplatit státu soudní poplatek, neboť žalobce měl v řízení plný úspěch.