272 C 17/2020 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 107.000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné sazbě od 1. 5. 2020 do zaplacení. Žalobkyně v návrhu na zahájení řízení uvedla, že podáním ze dne 21. 10. 2007 bylo u Městského soudu v Brně zahájeno řízení pod sp. zn. [spisová značka] ve věci odškodnění nesprávného úředního postupu v soudním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Posuzované řízení skončilo pravomocně usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 9. 2019, které bylo žalobkyni doručeno dne 26. 9. 2019. Odškodňovací řízení skončilo pravomocně usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. [číslo jednací] ze dne 25. 3. 2019 O posledním odškodnění za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení bylo však rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 25. 1. 2017 a to za dobu trvání posuzovaného řízení„ ke dni vydání tohoto rozhodnutí 18 let a 7 měsíců“. Žalobkyně uvedla, že tak jak je potvrzeno uvedenými rozsudky vydanými v odškodňovacím řízení, posuzované řízení bylo zatíženo nesprávným úředním postupem, za který žalobkyni náleží přiměřené zadostiučinění. Posuzované řízení po posledním rozhodnutí vydaném v odškodňovacím řízení však probíhalo nadále v době od 25. 1. 2017 do 26. 9. 2019, kdy i v této fázi bylo stiženo nesprávným úředním postupem způsobujícím žalobkyni újmu. Vzhledem k faktu, že o odškodnění za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení bylo rozhodováno toliko za dobu do 25. 1. 2017, když za další dobu průběhu posuzovaného řízení v něm ani o odškodnění být objektivně rozhodováno nemohlo, za dobu do skončení posuzovaného řízení žalobkyně dosud odškodněna nebyla. Vzhledem k obsahu příslušných zákonných ustanovení se žalobkyně před uplynutím promlčecí lhůty obrátila dle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), na Ministerstvo spravedlnosti ČR s uplatněním nároku na odškodnění a požádala o jeho uspokojení, kdy uplatnění nároku ze dne 30. 10. 2019 bylo Ministerstvu spravedlnosti (dále také jen„ MS ČR“) doručeno téhož dne. Ministerstvo spravedlnosti na uplatnění nároku reagovalo do data podání žaloby toliko potvrzením o přijetí ze dne 30. 10. 2019, které bylo žalobkyni doručeno téhož dne, když uplatnění nároku ze strany žalobkyně nebylo do data podání žaloby dosud projednáno. Na základě uvedeného žalobkyně uplatňuje nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v penězích, která jí vznikla nesprávným úředním postupem podle § 5 písm. b) včetně § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., (§ 31a citovaného zákona) a to za posuzované období od 25. 1. 2017 do 26. 9. 2017, jak byl nárok uplatněn u žalovaného, a to z titulu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v penězích ve výši 107.000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že je evidentní, že rozhodující soudy se dopustily zcela neodůvodněných průtahů v posuzovaném řízení a způsobily tak jeho zcela nepřiměřenou délku, kdy k nesprávnému úřednímu postupu došlo i v odškodňovacím řízení, za což však žalobkyně dosud odškodněna nebyla. Na základě toho, že ode dne následujícího po marném uplynutí zákonné 6měsíční lhůty k případnému smírnému vyřešení věci ze strany MS ČR je dnem 1. 5. 2020 žalovaný s platbou odškodnění v prodlení, žalobkyně požaduje k uplatněné částce i zaplacení příslušného úroku z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení. 2. Žalobkyně dále doplnila, že původně žalobou uplatněný nárok ze dne 3. 7. 1998 ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] byl nárokem na zaplacení částky ve výši 122.413 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 26 % od 1. 2. 1998 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že újma, která jí vznikla nesprávným úředním postupem v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] spočívala v tom, že byl dotčen její psychický stav, zejména nejistotou o výsledek posuzovaného řízení, přičemž tato se dle judikatury v daném případě presumuje. 3. Žalovaný se vyjádřil v tom smyslu, že neuznává žalobou uplatněný nárok ani částečně, Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení„ doplatku“ zadostiučinění za nemajetkovou újmu za období od ledna 2017 do září 2019, když za období předcházející jí bylo již zadostiučinění za nemajetkovou újmu přiznáno v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný přitom nárok uplatněný v rámci mimosoudního projednání posoudil tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená. Žalovaný však po provedeném šetření dospěl k závěru, že žalobkyni již bylo v rámci předběžného projednání vedeného pod jejich sp. zn. [jednací číslo MSP] a v rámci soudního řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] vyplaceno zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 318.216 Kč, kdy takovou výši zadostiučinění považuje žalovaný za zcela dostačující a přiměřenou všem okolnostem případu. Žalovaný k tomu dále dodal, že pokud jde o průběh řízení do ledna roku 2017, již bylo rozhodnuto v rámci řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], kdy další průběh byl dle žalovaného takový, že jednání proběhla ve dnech 22. 8. 2017, 26. 6. 2018, 4. 10. 2018 a 20. 12. 2018, přičemž uvedeného dne byl Městským soudem v Brně vydán rozsudek. Dne 21. 3. 2019 pak bylo proti uvedenému rozsudku podáno odvolání, přičemž dne 6. 9. 2019 rozhodl Krajský soud v Brně a rozhodnutí nabylo právní moci ke dni 7. 10. 2019 (uvedené datum, tak jak bylo uvedeno žalovaným v rámci předmětného vyjádření, bylo následně ze strany žalovaného u jednání soudu opraveno v tom smyslu, že měl na mysli datum 26. 9. 2019). 4. Žalovaný dále v předmětném vyjádření uvedl, že řízení vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] probíhalo po dobu 21 let a 2 měsíců na dvou stupních soudní soustavy, přičemž za dobu řízení do 25. 1. 2017 bylo již žalobkyni zadostiučinění za nemajetkovou újmu přiznáno, a to v rámci zmíněného řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], kdy ve věci naposledy rozhodoval Krajský soud v Brně dne 25. 1. 2017, a to rozsudkem č. j. [číslo jednací], který dospěl k závěru, že žalobkyni náleží za délku řízení 18 let a 7 měsíců zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 267.216 Kč. Od této částky pak byla ze strany Krajského soudu v Brně odečtena částka ve výši 143.800 Kč, která byla žalobkyni vyplacena na základě předchozích pravomocných rozhodnutí, přičemž bylo uloženo ministerstvu zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 123.416 Kč. Žalovaný v rámci vyjádření však také zdůraznil, že pokud jde o rozhodnutí Krajského soudu v Brně, ten zcela ve svém rozhodnutí pominul skutečnost, že Ministerstvo spravedlnosti v rámci předběžného projednání uplatněného nároku, které bylo vedeno v řízení pod sp. zn. [jednací číslo MSP], již žalobkyni uhradilo částku ve výši 51.000 Kč. Úhrada této částky pak vyplývá z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2010, celkově tak bylo žalobkyni v podobě zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] uhrazeno 318.216 Kč. Takovou výši zadostiučinění pak žalovaný považuje za zcela dostačující a přiměřenou i ve vztahu k celkové délce řízení 21 let a 2 měsíců. Z uvedených důvodů tak má žalovaný za to, že žalobkyni další zadostiučinění za nemajetkovou újmu nad rámec již vyplaceného nenáleží. Žalovaný dále v rámci předmětného vyjádření uvedl, že z důvodu procesní opatrnosti se vyjadřuje rovněž ke lhůtě k plnění, kdy ačkoliv žalobní návrh nikterak neuznává, navrhuje, pokud by soud dospěl k závěru o oprávněnosti žaloby, aby byla lhůta k plnění stanovena v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, kdy následně u jednání soudu žalovaný požádal o stanovení pariční lhůty namísto původně požadovaných 15 dnů v délce 20 dnů. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav a po jeho právním posouzení dospěl k níže uvedeným závěrům. 6. Soud má za prokázané, že dne 30. 10. 2019 byla žalovanému doručena žádost z téhož dne, kterou žalobkyně uplatnila ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v projednávaném řízení uplatněný nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, která jí byla způsobena průtahy v soudním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], jak rovněž vyplývá z přípisu MS ČR určeného žalobkyni ze dne 30. 10. 2019. Účastníci ostatně učinili nesporným, že dne 30. 10. 2019 žalobkyně u žalovaného uplatnila tvrzený nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., a to