29 C 1/2021-19 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhal po žalovaném vydání věcí specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku, in eventum zaplacení 10 800 Kč s úrokem z prodlení a dále zaplacení 6 000 Kč s úrokem z prodlení. Uvedl, že žalobce jako otec a žalovaný jako jeho syn uzavřeli ústně dne 21. 8. 2019 smlouvu o výprose, kterou žalobce přenechal žalovanému fotoaparát zn. NIKON, model NI-D3300, v. [číslo] dva objektivy zn. NIKON, typ AF-P.DX [číslo] VR a typ [číslo] 4,5-6,3 AF-P DX VR, ve stavu bez vad, způsobilé k užívání, k dočasnému užívání delšímu, než byl přenechány v předchozích případech, aniž si ujednali dobu užívání a účel. Žalobce koncem října 2019 prostřednictvím telefonu (konkrétně SMS zpráv) začal zjišťovat u žalovaného, zda věci ještě potřebuje a kdy je vrátí. Žalovaný se různě vymlouval, poté již nereagoval a nekomunikoval ani při pokusech žalobce o telefonický hovor. Následně žalobce a žalovaný uzavřeli písemně dne 12. 12. 2019 dohodu o zaplacení poškozené věci a vrácení zapůjčené věci, kterou žalovaný potvrdil, že fotoaparát rozbil a vznikla tak na něm škoda ve výši 6 000 Kč a tuto se zavázal nahradit žalobci nejpozději do 31. 12. 2019, dále se zavázal vrátit zpět žalobci objektivy nejpozději do 31. 12. 2019 a zpětně potvrdil, že byla mezi nimi uzavřena 21. 8. 2019 smlouva o výprose. Žalovaný však nezaplatil a ani tehdy objektivy nevrátil. Žalobce uvedl, že pokud by v řízení vyšlo najevo, že objektivy žalovaný již nemá v držení nebo jsou poškozeny, nechť mu žalovaný zaplatí náhradu škody ve výši 10 800 Kč. Pořizovací cena objektivů činila 13 400 Kč, byly žalovanému přenechány bez vad, způsobilé k užívání, současná cena tak činí celkem 10 800 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud dospěl k následujícímu zjištění. Dle duplikátu účtenky ze dne 16. 2. 2017, dohody o zaplacení poškozené věci a vrácení zapůjčené věci ze dne 12. 12. 2019, výzvy ze dne 3. 4. 2020 včetně podacího lístku a e-mailu ze dne 8. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce jako otec a žalovaný jako jeho syn uzavřeli ústně dne 21. 8. 2019 smlouvu, kterou žalobce přenechal žalovanému fotoaparát zn. NIKON, model NI-D3300, v. [číslo] dva objektivy zn. NIKON, typ AF-P.DX [číslo] VR a typ [číslo] 4,5-6,3 AF-P DX VR, ve stavu bez vad, způsobilé k užívání, k dočasnému užívání delšímu, než byl přenechány v předchozích případech, aniž si ujednali dobu užívání a účel. Žalobce koncem října 2019 prostřednictvím telefonu (konkrétně SMS zpráv) začal zjišťovat u žalovaného, zda věci ještě potřebuje a kdy je vrátí. Žalovaný se různě vymlouval, poté již nereagoval a nekomunikoval ani při pokusech žalobce o telefonický hovor. Následně žalobce a žalovaný uzavřeli písemně dne 12. 12. 2019 smlouvu, kterou žalovaný potvrdil, že fotoaparát rozbil a vznikla tak na něm škoda ve výši 6 000 Kč a tuto se zavázal nahradit žalobci nejpozději do 31. 12. 2019, dále se zavázal vrátit zpět žalobci objektivy nejpozději do 31. 12. 2019 a zpětně potvrdil, že byla mezi nimi uzavřena 21. 8. 2019 výše uvedená smlouva. Žalovaný však nezaplatil a ani tehdy objektivy nevrátil. V průběhu nevyšlo najevo, že objektivy žalovaný již nemá v držení nebo jsou poškozeny. Dle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Dle § [číslo] odst. 1 kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti. Dle § 2191 odst. 1 o. z. škodu na věci výprosník půjčiteli nahradí, ledaže prokáže, že věc užíval způsobem přiměřeným její povaze. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o výprose, kterou žalobce přenechal žalovanému fotoaparát a 2 objektivy, ve stavu bez vad, způsobilé k užívání, a to k dočasnému užívání delšímu, než byl přenechány v předchozích případech, aniž si ujednali dobu užívání a účel (§ 2189 o. z.). Žalobce poté začal zjišťovat u žalovaného, zda věci ještě potřebuje a kdy je vrátí (§ 2190 odst. 1 o. z.). Žalovaný se různě vymlouval, poté již nereagoval a nekomunikoval ani při pokusech žalobce o telefonický hovor a věci nevrátil. Následně žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou žalovaný potvrdil, že fotoaparát rozbil a vznikla tak na něm škoda ve výši 6 000 Kč a tuto se zavázal nahradit žalobci ve lhůtě, dále se zavázal vrátit zpět žalobci objektivy v náhradní lhůtě a zpětně potvrdil, že byla mezi nimi uzavřena výše uvedená smlouva o výprose. Při užívání fotoaparátu žalovaným na fotoaparátu tedy na fotoaparátu vznikla škoda ve výši 6 000 Kč. Žalobci tak vzniklo právo na její náhradu (§ 2191 odst. 1 o. z.). Žalovaný však nezaplatil. Dostal se tím do prodlení s plněním a žalobci vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.). A ani objektivy tehdy žalovaný nevrátil. V řízení nevyšlo najevo, že objektivy žalovaný již nemá v držení nebo jsou poškozeny. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen vydat žalobci objektivy specifikované ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.) a že je povinen zaplatit žalobci částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.) Žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci tak ze zákona vzniklo právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly mu a soud mu přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 4 450 Kč za 3 úkony právní služby, z toho 2 po 1 780 Kč, 1 po 890 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 474 Kč (výrok III.).