29 C 234/2020-31 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 2 150 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými v žalobě a smluvní pokuty 860 Kč. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu zpět co do paušálního poplatku na úhradu nákladů ve výši 150 Kč, úroku ve výši 490 Kč a smluvní pokuty ve výši 860 Kč s tím, že k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a k tvrzení o uzavření smlouvy„ nedisponuje“ důkazy. Soud proto rozhodl tak, že v tomto rozsahu řízení zastavil (§ 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.) (výrok I.). Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně nahlédl do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací). Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, následně prostřednictvím prostředku komunikace na dálku dne 9. 7. 2018, ve znění„ smlouvy“ ze dne 15. 8. 2018 uzavřeli písemně smlouvu, a to tak, že žalovaný zadal na internetových stránkách žalobkyně na adrese [webová adresa] vyplnil požadované údaje: jméno, příjmení, r. č., č. občanského průkazu, trvalý pobyt, e-mail, č. telefonu a zaslal požadované podklady: kopii občanského průkazu, získal text smlouvy o úvěru a podmínek, uhradil požadovaný registrační poplatek 1 Kč z účtu na své jméno na sdělený účet a prostřednictvím formuláře na výše uvedených internetových stránkách zaslal žalobkyni návrh smlouvy o poskytnutí úvěru a právní předchůdce žalobkyně přijal. Nedílnou součástí smlouvy si ujednali Obchodní podmínky [právnická osoba] pro případy úvěru splatného jednorázově – [anonymizováno] [rok] [číslo] (dále jen„ podmínky“), se kterými byl žalovaný seznámen. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že poskytne žalovanému na jeho požádání peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok ve výši 133,47 % ročně po dobu prvních 30 dnů a poté po dobu splatnosti, s účinností od 15. 8. 2018 ve výši 298,08 % ročně, a to ve lhůtě splatnosti do 14. 9. 2018. Strany se dále ve smlouvě ujednaly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku ze smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění žalovaného, je povinen zaplatit navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce 1 200 Kč za první upomínku po 45 dnech prodlení, 500 Kč za upomínku po 120 dnech prodlení a 800 Kč za upomínku po 210 dnech prodlení, 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku (tyto paušální částky zohledňují účelně vynaložené náklady právního předchůdce žalobkyně na vymáhání v příslušném období). Strany si dále ve smlouvě ujednaly RPSN a celkovou dlužnou částku, kterou má žalovaný zaplatit. Po uzavření smlouvy žalovaný obdržel vyhotovení smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky na jeho požádání poskytl žalovanému. Žalovaný však ničeho nevrátil, úrok nezaplatil. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Dle § 115a o. s. ř. k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud dospěl k následujícímu zjištění. Soud měl za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný neuzavřeli žalobkyní tvrzenou smlouvu, kterou by se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že poskytne žalovanému peněžní prostředky do určité výše a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok, popř. poplatky, popř. sankce za porušení povinnosti žalovaného dle smlouvy. Soud neměl za zjištěnu ani jinou skutečnost, se kterou by zákon spojoval vznik povinnosti právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky do určité výše a vznik povinnosti žalovaného tyto vrátit a zaplatit úrok, popř. poplatky, popř. smluvní pokutu. Soud měl ale za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč dne 15. 8. 2018 bezhotovostně na účet vedený na jméno žalovaného. Žalovaný ničeho nevrátil. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný neuzavřeli žalobkyní tvrzenou smlouvu, kterou by se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že poskytne žalovanému peněžní prostředky do určité výše a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok, popř. poplatky, popř. sankce za porušení povinnosti žalovaného dle smlouvy. Nenastala ani jiná skutečnost, se kterou by zákon spojoval vznik povinnosti právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky do určité výše a vznik povinnosti žalovaného tyto vrátit a zaplatit úrok, popř. poplatky, popř. smluvní pokutu. Soud měl ale za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč a tento je čerpal. Žalovaný se tím na úkor právního předchůdce žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil. Žalovanému tak vzniklo ze zákona právo na vydání peněžních prostředků ve výši 2 000 Kč (§ 2991 odst. 1 o. z.). Žalovaný však bezdůvodné obohacení nevrátil. Žalovaný se tím dostal do prodlení. Právní předchůdci žalobkyně tak ze zákona vzniklo také právo na úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud proto rozhodl, v rozsahu po částečném zastavení řízení, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výr. II.). Žalobkyně částečné zastavení řízení zavinila (cca 30 % nároku) a ve zbytku měla ve věci plný úspěch (cca 70 % nároku) (§ 146 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.). Soud tak náklady řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak ze zákona nevzniklo právo na 40 % náhrady nákladů řízení. Vznikly jí tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. 40 % z těchto nákladů řízení činí 596 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 596 Kč (výrok III.).