30 C 16/2021-50 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku celkem 23 127 Kč a zákonných úroků z prodlení za dobu od 11. 10. 2019 do zaplacení. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalovaný č. 2 způsobil motorovým vozidlem Opel Corsa, [registrační značka] ve vlastnictví žalovaného č. 1, dopravní nehodu. Žalovaní neměli v době způsobení nehody sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění“). 2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 11. 10. 2017 způsobil žalovaný č. 2 vozidlem Opel Corsa, [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož je vlastníkem a provozovatelem je žalovaný č. 1 (toto vozidlo nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla), škodu ve výši 12 130 Kč na vozidle Peugeot 207, [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec] (dále jen„ poškozená“), a to tak, že zezadu narazil do vozidla poškozené, které zastavovalo před přechodem pro chodce, a které řídila poškozená, jenž byla tímto nárazem zraněna. Žalovaný [číslo] z místa dopravní nehody ujel, jak patrno z relace Policie ČR o dopravní nehodě č. j. KRPB-2127/DNBM-2017-DOL ze dne 18. 10. 2017, příkazu Magistrátu města Brno, č. j. ODSČ-70070/18-25, ze dne 19. 9. 2018, rozhodnutí Magistrátu města Brno č. j. ODSČ-70070/18-29 ze dne 10. 10. 2018 a fotodokumentace dopravní nehody. Dále byla tímto jednáním způsobena škoda na zdraví poškozené ve výši 8 577 Kč (sestávající se z bolestného ve výši 8 277 Kč a poplatku ve výši 300 Kč), což je zřejmé ze stanovení výše pojistného plnění. Vozidlo bylo v okamžiku dopravní nehody ve vlastnictví žalovaného č. 1 a pojistná smlouva vedená u [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], byla ukončena ke dni 6. 11. 2016 pro neplacení pojistného, jak vyplývá z nedatového výpisu o pojištění vozidla. 4. V důsledku výše popsané škodní události došlo k deformaci víka kufru, proražení zadního nárazníku, poškození zadního čela, odření nárazníkové lišty a nefunkčnosti parkovacího asistenta vozidla Peugeot 207, [registrační značka], jak vyplývá z protokolu [právnická osoba] o prohlídce vozidla ze dne 23. 10. 2017. Z dodacího listu [číslo] ze dne 20. 12. 2017 a odpovídající faktury autoservisu téhož čísla stanovení výše škody CONTIN pak vyplývá rozsah škody v částce 12 130 Kč. Poškozená [jméno] [příjmení] byla dopisem ze dne 24. 7. 2019 upozorněna, z plné moci vyplývá, že poškozená zmocnila autoservis k vyřízení pojistné události. 5. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 23. 5. 2019 pak vyplývá částka 300 Kč, z výpisů z chirurgické ambulance ze dne 20. 6. 2019, 18. 10. 2017, lékařského nálezu ze dne 23. 5. 2019, stanovení výše pojistného plnění v otázce zdraví poškozené [jméno] [příjmení] byla výše škody stanovena v částce 8 577 Kč, z toho 8 277 Kč na bolestném a v částce 300 Kč jako úhradu za vystavení lékařské zprávy. Dopis ze dne 21. 8. 2019 adresovaný poškozené pak obsahuje vyjádření k výplatě částky 8 577 Kč na účet poškozené. 6. Z likvidační zprávy k 20. 8. 2019 vyplývá výše škody za opravu a bolestné. Žalobce k důkazu předložil 4 výpisu z účtu o výplatě částek 12 130 Kč, 8 277 Kč, 300 Kč, 2 420 Kč. Částka 2 400 Kč pak představuje náklady na vyřízení případu, které byly vyplaceny [právnická osoba]. Výše odměny pak vyplývá z prohlášení ze dne 17. 1. 2017 o odměně za zpracování případu škodní události. 7. Z dopisů ze dne 10. 9. 2019 vyplývá, že žalobce uplatnil vůči žalovaným nárok na náhradu škody a dne 11. 5. 2020 vyzval žalované předžalobní výzvou k zaplacení, kdy odeslání výzev vyplývá z poštovního podacího archu. 8. Podle ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. platí, že soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 9. Soud je podle ustanovení § 135 o.s.ř. vázán výrokem rozhodnutí o přestupku, jímž byli žalovaní shledáni vinnými, a to celým výrokem o vině žalovaných, tj. jak skutkovou, tak i právní částí výroku. Proto soud vycházel z konstatovaného zaviněného protiprávního jednání žalovaných a dospěl k závěru o odpovědnosti žalovaného č. 2 jakožto řidiče za újmu způsobenou tímto protiprávním jednáním (§ 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o.z.“) a odpovědnosti žalovaného č. 1 za škodu jako provozovatele nepojištěného vozidla (§ 2927 o.z.). 10. Žalobou uplatněný nárok má proti žalované č. 1 oporu v ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) a odst. 9 zákona o pojištění, z kterých vyplývá aktivní věcná legitimace žalobce. Podle těchto ustanovení totiž platí, že žalobce poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění, a že výplatou plnění z garančního fondu vzniká žalobci nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) zákona o pojištění včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobcem vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč (§ 24 odst. 9 věta první zákona o pojištění). Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři (žalobci) nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 zákona o pojištění má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení (§ 24 odst. 9 věta druhá zákona o pojištění). Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody. Podle § 10 odst. 3 zákona o pojištění provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. 11. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Automobil, jímž žalovaný č. 2 způsobil újmu, nebyl pojištěn ve smyslu citovaného zákona (tzv. povinné ručení) žalovaným č. 1. Proto došlo po právu k plnění žalobce za žalovaného z tzv. garančního fondu. V důsledku tohoto řetězce právních skutečností přešlo na žalobce právo na náhradu toho, co bylo z garančního fondu vyplaceno, a to v neomezeném rozsahu, neboť z relace Policie ČR č. j. KRPB-2127/DNBM-2017-DOL ze dne 18. 10. 2017, příkazu Magistrátu města Brno, č. j. ODSČ-70070/18-25, ze dne 19.9.2018, rozhodnutí Magistrátu města Brno č. j. ODSČ-70070/18-29 ze dne 10. 10. 2018, vyplynulo, že žalovaný č. 2 od dopravní nehody ujel a navíc nebyl držitelem řidičského oprávnění. Žalovaný č. 2 bezdůvodně opustil místo dopravní nehody a podle § 10 zákona o pojištění tak výše náhrady škody není limitována. Soud žalobě co do jistiny 23 127 Kč vyhověl. Solidární odpovědnost žalovaných je dána § 10 odst. 3 zákona o pojištění. 12. Co se týče požadavku na zákonný úrok z prodlení, vzal soud za prokázáno, že žalovaní byli přípisy ze dne 10. 9. 2019 vyzvání k zaplacení do 10. 10. 2019. Vzhledem k tomu, že se žalovaní nezaplacením dané částky dostali do prodlení s placením peněžitého dluhu, je za příslušenství považován v souladu s § 1970 o.z. úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a toho času (v první den prodlení) činila 10 % ročně. Prodlení žalovaných se zaplacením nastalo dnem 11. 10. 2019, tudíž nárok žalobce na zaplacení příslušenství je v tomto rozsahu oprávněný. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 926 Kč, dále v odměně za zastupování advokátem za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba a účast u jednání) po 2 060 Kč ve smyslu ust