30 C 165/2021-78 — Městský soud v Brně

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 929,73 Kč s příslušenstvím jako dlužného zůstatku úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o používání kreditní karty č. [anonymizováno] ze dne 31. 12. 2021 Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu o používání kreditní karty mBank č. [anonymizováno] dne 31. 12. 2012 (dále jen " Smlouva), která je smlouvou o úvěru. Žalovaný byl zároveň seznámen s Podmínkami pro vydávání a používání kreditních karet mBank (dále jen "Podmínky"), Všeobecnými podmínkami pro zakládání a vedení účtů fyzických osob v mBank (dále jen "VOP") a Sazebníkem bankovních poplatků mBank (dále jen " Sazebník), Úrokovým lístkem mBank a Formulářem obsahujícím informace o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy Smlouvy Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, v souladu VOP. Zadáním autorizačního kódu žalovaný (jak dokládá autorizační SMS) potvrdil svůj souhlas s uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru, přičemž autorizační kód nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Na základě § 2 odst. 1. Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit až do výše 40 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty a zavázal se dle § 7 odst. 8. Smlouvy a Podmínek splácet čerpaný úvěr v minimální výši 3%, min. 50 Kč měsíčně z čerpaných prostředků a žalobce mohl dle Podmínek právo provést úhradu inkasem z běžného účtu žalovaného. Dle §7 odst. 1. Smlouvy byly sjednány smluvní úroky ve výši 23,8 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny a ve výši 23,8 % p.a. z nedovoleného přečerpání limitu a jistiny po splatnosti. Dle §6 odst. 1. Smlouvy a Podmínek se žalovaný zavázal zaplatit žalobci též poplatky stanovené v aktuálně platném Sazebníku. Dlužná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 30 929,73 Kč, úroků kapitalizovaných ode dne prodlení žalovaného se splácením do dne 4. 2. 2020 na částku ve výši 15 437,14 Kč, spolu s úrokem ve výši 23,8 % p.a. z částky 30 929,73 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 929,73 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení, viz smluvní ujednání a výpis z kartového účtu. Dle Smlouvy je žalobce oprávněn odstoupit od Smlouvy, pokud žalovaný poruší ustanovení Smlouvy nebo Podmínek. Vzhledem k situaci, kdy žalovaný porušil svoji splátkovou povinnost a neuhradil splátky za měsíc září, říjen a listopad 2017 (viz výpis z kartového účtu), využil žalobce svého práva ve smyslu odst. [číslo]. Podmínek a Smlouvu vypověděl, a to dopisem zaslaným žalovanému dne 7. 11. 2017, čímž se stal celý dluh splatný ke dni určeném, to jest ke dni 15. 3. 2018, jak dokládá odstoupení od smlouvy a poštovní dodejka k němu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po podřazení shora zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku v rozhodném znění a též vzhledem k obsahu smluvních podmínek žalobce, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, porušil svoji povinnost plynoucí mu z této smlouvy, když řádně a včas poskytnutý úvěr ani sjednané úroky nesplatil, ačkoliv žalobce svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnil. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení z jistiny v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 238 Kč a dále v odměně za právní zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři režijní paušály po 100 Kč, a DPH ve výši 21% z těchto částek. Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 3 416 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce (§149 odst. 1 o.s.ř.). Použití ust. § 14b odůvodňuje ta skutečnost, že se jedná o návrh podávaný na ustáleném vzoru, nepřevyšujícím 50 000 Kč, kdy soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává více takovýchto žalob (příkladmo řízení vedené u podepsaného soudu pod sp. zn 29 C 244/2021, 36 C 124/2021 a řadu dalších)