31 C 135/2021-18 — Městský soud v Brně

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 3 261 Kč s úroky z prodlení z titulu nezaplaceného pojistného dle pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] ze dne [datum], kterou bylo sjednáno pojištění vozidla Subaru r. z. [anonymizováno]. Uvedenou smlouvou se žalovaný zavázal platit sjednané roční pojistné ve výši 12 915 Kč. Uvedenou povinnost však žalovaný porušil a přes výzvu k úhradě nezaplatil žalobci sjednané pojistné splatné dne 16. 5. 2019 a zůstal mu dlužen pojistné za období od 16. 5. 2019 do 15. 8. 2019 v poměrné výši 3 261 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce poskytl souhlas přímo v žalobě, zatímco žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 10. 5. 2018 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění vozidla s počátkem pojištění od 16. 5. 2018 na dobu neurčitou, uvedenou smlouvou bylo pojištěno vozidlo Subaru Legacy combi r. z. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal platit roční pojistné v souhrnné výši 12 296 Kč, pojistné se stalo splatné vždy k 16. dni 5. měsíce. Výše uvedená skutková zjištění soud učinil z pojistné smlouvy [číslo]. Za období od 16. 5. 2019 do 15. 8. 2019, kdy pojistné nebylo hrazeno a smlouva byla v platnosti, vznikl dle výzvy k zaplacení dlužného pojistného a předpisu plateb k pojistné smlouvě [číslo] žalovanému dluh na pojistném ve výši 3 261 Kč, který ani přes písemnou výzvu, upomínku o zaplacení dlužného pojistného ze dne 7. 8. 2020, žalobci neuhradil. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanského zákoníku“ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Na základě žalobcem předložených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení § 2758 a násl. občanského zákoníku, kterou se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 12 296 Kč splatné vždy k 16. dni 5. měsíce. Žalovaný však této své povinnosti nedostál a za období od 16. 5. 2019 do 15. 8. 2019 dluží žalobci na pojistném částku 3 261 Kč, tato skutečnost byla v řízení prokázána předpisem plateb k pojistné smlouvě [číslo]. Nezaplacením pojistného ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat po žalovaném vedle plnění i úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a po jeho splatnosti (tj. od 16. 8. 2019), soud návrhu žalobce v celém rozsahu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (tarifní hodnota 3 261 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč; celkem tedy 1 489 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.