31 C 150/2021-20 — Městský soud v Brně

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 826 Kč s úroky z prodlení z titulu nezaplaceného pojistného dle pojistné smlouvy [číslo] o pojištění zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění 15. 9. 2018. Uvedenou smlouvou se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši 860 Kč. Žalovaná uvedenou povinnost vyplývající z citované pojistné smlouvy nesplnila a žalobci přes výzvu nezaplatila pojistné za období od 15. 9. 2019 do 20. 12. 2019 ve výši 826 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce vyslovil souhlas přímo v žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 14. 9. 2018 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění 15. 9. 2018 na dobu neurčitou. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši 860 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni 20. 12. 2019 pro neplacení pojistného, jak vyplývá z oznámení o zániku pojištění. Za období od 15. 9. 2019 do 20. 12. 2019 kdy pojistné nebylo hrazeno a smlouva byla v platnosti, vznikl žalované dluh ve výši 826 Kč, který ani přes písemnou výzvu, upomínku o zaplacení dlužného pojistného, žalobci neuhradila. Dle sazebníku nákladů činí upomínka k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč. Dle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o pojištění zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli podle § 2758 a násl. občanského zákoníku, v níž se žalovaná zavázala platit pojistné ve výši 860 Kč jednou za rok. Žalovaná však této své povinnosti nedostála a za období 15. 9. 2019 do 20. 12. 2019 dluží žalobci na pojistném částku 826 Kč. Nezaplacením pojistného ve lhůtě splatnosti se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat po žalované vedle plnění i úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení od 21. 12. 2019, tedy den po zániku pojistné smlouvy, soud shledal návrh žalobce důvodným i v rozsahu požadovaného příslušenství a s odkazem na všechny shora uvedené skutečnosti mu v plném rozsahu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (tarifní hodnota 826 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč; celkem tedy 1 489 Kč Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 500 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován ze smlouvy o životním pojištění, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, výší dohodnutého pojistného, obdobím, za které je dlužné pojistné žádáno. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho úřední činnosti (sp. zn. 16 C 110/2020).