31 C 203/2021-16 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 29. 1. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 178 Kč s úroky z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem (provozovatelem) motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Na základě ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je žalobce příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se shora uvedeným zákonem. Žalovaný co by vlastník/provozovatel vozidla Mazda 6, [registrační značka], [VIN kód], zapsaný v registru vozidel, neměl od 5. 11. 2019 do 12. 11. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo bylo nepojištěno 8 dní. Dále žalovaný co by vlastník/provozovatel vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], [VIN kód] zapsaný v registru vozidel, neměl od 5. 11. 2019 do 18. 11. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo bylo nepojištěno 14 dní. Žalovaný přes výzvu k úhradě zůstal žalobci příspěvek v celkové výši 1 178 Kč dlužen. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalovaný, která je vlastníkem vozidla Mazda 6, [registrační značka], [VIN kód], v období od 5. 11. 2019 do 12. 11. 2019 nesplnil zákonnou povinnost sjednat povinné ručení k předmětnému vozidlu. Z výzvy k zaplacení z 11. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k zaplacení příspěvku za období od 5. 11. 2019 do 12. 11. 2019, jehož základ činil 520 Kč, k této částce byly žalovanému vyčísleny navíc náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný příspěvek ve stanovené lhůtě 30 dnů nezaplatil, byl ze strany žalobce opětovně výzvou ze dne 9. 7. 2020 a ze dne 19. 8. 2020 upozorněn na dlužnou částku, k této částce byly žalovanému vyčísleny navíc náklady na uplatnění ve výši 300 Kč i úroky. Žalovaný byl celkem po čtvrté upomínán o zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 24. 9. 2020, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne. 6. Žalovaný, která je vlastníkem vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], [VIN kód], v období od 5. 11. 2019 do 18. 11. 2019 nesplnil zákonnou povinnost sjednat povinné ručení k předmětnému vozidlu. Z výzvy k zaplacení z 11. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k zaplacení příspěvku za období od 5. 11. 2019 do 18. 11. 2019, jehož základ činil 658 Kč, k této částce byly žalovanému vyčísleny navíc náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný příspěvek ve stanovené lhůtě 30 dnů nezaplatil, byl ze strany žalobce opětovně výzvou ze dne 9. 7. 2020 a ze dne 19. 8. 2020 upozorněn na dlužnou částku, k této částce byly žalovanému vyčísleny navíc náklady na uplatnění ve výši 300 Kč i úroky. Žalovaný byl celkem po čtvrté upomínán o zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 24. 9. 2020, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne. 7. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Dle § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 9. Dle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. V řešené věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný, jakožto vlastník a provozovatel vozidla Mazda 6, [registrační značka], [VIN kód] v období od 5. 11. 2019 do 12. 11. 2019 nesplnil zákonnou povinnost uzavřít k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný je proto ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 658 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení, přiznal soud žalobci i nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný zůstal v řízení zcela neaktivní, netvrdil žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotného práva nedůvodný. Dále soud dospěl k závěru, že z předložených listin vyplynulo, že žalovaný, jakožto vlastník a provozovatel vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], [VIN kód] v období od 5. 11. 2019 do 18. 11. 2019 nesplnil zákonnou povinnost uzavřít k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný je proto ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 520 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení, přiznal soud žalobci i nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný zůstal v řízení zcela neaktivní, netvrdil žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotného práva nedůvodný. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (tarifní hodnota 1 178 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč; celkem tedy 1 489 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.