31 C 67/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 18. 2. 2021 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 19 576,13 Kč se smluvními úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci spolu dne 14. 1. 2020 uzavřeli rámcovou kupní smlouvu [číslo] na základě které se žalobce zavázal umožnit žalovanému způsobem uvedeným v rámcové kupní smlouvy dodat zboží a to zejména pohonné hmoty a žalovaný se zavázal uhradit žalobci kupní cenu. Celkem za období od 25. 8. 2020 do 31. 8. 2020 odebral žalovaný 661,60 litrů za celkovou cenu 17 201,80 Kč včetně DPH, kdy tato kupní cena mu byla vyúčtována fakturou číslo 20200000386 ze dne 31. 8. 2020 se splatností 8. 9. 2020 na částku 17 201,80 Kč Celkem za období od 1. 9. 2020 do 4. 9. 2020 odebral žalovaný 91,32 litrů za celkovou cenu 1 962,26 Kč včetně DPH, kdy tato kupní cena mu byla vyúčtována fakturou číslo 20200000402 ze dne 10. 9. 2020 se splatností 18. 9. 2020 na částku 2 374,33 Kč. Přes výzvu žalovaný žalobci ničeho neuhradil. 2. Žalovaný po podání žaloby žalobci zaplatil celou jistinu, dne 2. 4. 2021 zaplatil 5 000 Kč a dne 20. 5. 2021 zbytek dlužné částky, tedy 14 576,13 Kč. Nesouhlasil s tím, aby platil žalobci navíc náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč a náhradu nákladů řízení. 3. Žalobce po úhradě jistiny vzal žalobu částečně zpět v rozsahu částky 19 576,13 Kč podáním ze dne 1. 6. 2021, řízení bylo v uvedeném rozsahu zastaveno usnesením Městského soudu v Brně č. j. 31 C 37/2021-21 ze dne 9. 7. 2021. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení ve smluvené výši 0,1 % denně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč. 4. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z rámcové kupní smlouvy [číslo] ze dne 14. 1. 2020 soud zjistil, že na základě této smlouvy se žalobce zavázal umožnit žalovanému způsobem uvedeným v rámcové kupní smlouvy dodat zboží a to zejména pohonné hmoty a žalovaný se zavázal uhradit žalobci kupní cenu. V článku V. bodu 1 smlouvy se účastníci dohodli, že při prodlení kupujícího s úhradou peněžitého závazku dle této smlouvy je povinen vedle nich zaplatit prodávajícímu i úrok z prodlení, který je dohodnut ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý i jen započatý den prodlení. Celkem za období od 25. 8. 2020 do 31. 8. 2020 odebral žalovaný 661,60 litrů za celkovou cenu 17 201,80 Kč včetně DPH, kdy tato kupní cena mu byla vyúčtována fakturou číslo 20200000386 ze dne 31. 8. 2020 se splatností 8. 9. 2020 na částku 17 201,80 Kč Celkem za období od 1. 9. 2020 do 4. 9. 2020 odebral žalovaný 91,32 litrů za celkovou cenu 1 962,26 Kč včetně DPH, kdy tato kupní cena mu byla vyúčtována fakturou číslo 20200000402 ze dne 10. 9. 2020 se splatností 18. 9. 2020 na částku 2 374,33 Kč. Přes výzvu žalovaný žalobci ničeho neuhradil. 7. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanského zákoníku“, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Dle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 14. 1. 2020 uzavřena kupní smlouva v písemné formě dle § 2079 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy docházelo mezi účastníky k poskytování plnění a v řízení bylo prokázáno, že žalovaný od žalobce odebral pohonné hmoty za celkovou cenu 17 201,80 Kč a 2 374,33 Kč, žalovaný však svému závazku zaplatit za odebrané pohonné hmoty cenu ve lhůtě splatnosti nedostál. Dostal se do prodlení s úhradou faktury č. 20200000386 a č. 20200000402, proto je povinen v souladu s § 1970 občanského zákoníku zaplatit vedle jistiny žalobci i úroky z prodlení. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla v článku V bodu 1 smlouvy č. 36 sjednána výše úroků z prodlení 0,1 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení. Žalovaný je proto povinen s ohledem na částečnou úhradu jistiny ve výši 5 000 Kč dne 2. 4. 2021 a zbytku jistiny dne 20. 5. 2021 zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 17 201,80 Kč od 9. 9. 2020 do 2. 4. 2021, ve výši 3 543,57 Kč, ve výši 0,1 % denně z částky 12 201,80 Kč od 3. 4. 2021 do 20. 5. 2021, ve výši 585,68 Kč 0,1 % denně z částky 2 374,33 Kč od 19. 9. 2020 do 20. 5.2021, ve výši 579,33 Kč a dále dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., i 1 200 Kč jako náklad spojený s uplatněním pohledávky dle faktury č. 20200000386 a dalších 1 200 Kč dle faktury č. 20200000402 (I. výrok). 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a k částečnému zastavení řízení došlo pro chování žalovaného, který dlužnou jistinu uhradil po podání žaloby, žalobce má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 3,5 úkonů právní služby po 1 900 Kč (tarifní hodnota 19 576,13 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba, částečné zpětvzetí žaloby – polovina úkonu) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) čtyřmi režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 648,50 Kč; celkem tedy 10 298,50 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.