33 C 215/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 7 338,55 Kč s příslušenstvím, kterou po žalované uplatňuje jednak z titulu neuhrazené ceny za dodanou elektřinu za období od 12. 6. 2019 do 26. 5. 2020, kdy žalované vyúčtoval nedoplatek ve výši 7 207,25 Kč, který sestává jednak z vyúčtované ceny za dodanou elektřinu a dále ze smluvní pokuty ve výši 300 Kč, dále vyúčtoval žalobce žalované za období od 27. 5. 2020 do 3. 6. 2020 nedoplatek za odebranou elektřinu ve výši 31,30 Kč. Předmětnou žalobou se dále domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za nezaplacenou fakturu, kterou vyúčtoval žalované cenu za odebranou elektřinu. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil, souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Z listinných důkazů založených žalobcem soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 5. 2019 soud zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] v [obec], elektřinu pro potřeby domácnosti, kterou žalovaná odebírala. Z faktury [číslo] ze dne 1. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalované v rámci řádného vyúčtování elektřiny za zúčtovací období od 12. 6. 2019 do 26. 5. 2020 nedoplatek za dodanou a spotřebovanou elektřinu ve výši 6 907,25 Kč. Předmětnou fakturou vydanou pod [variabilní symbol] dále žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu a to 3x po 100 Kč. Z výše uvedené faktury dále soud zjistil, že počáteční stav měřidla ke dni 12. 6. 2019 činil 6,772 MWh, ke dni 26. 5. 2020 činil stav měřidla 7,826 MWh. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] ze dne 11. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval v rámci ukončení smlouvy za zúčtovací období od 27. 5. 2020 do 3. 6. 2020 nedoplatek ve výši 31,30 Kč. Faktura byla vydaná pod [variabilní symbol]. Z této faktury dále soud zjistil, že počáteční stav měřidla činil 8,612 MWh, konečný stav měřidla činil 8,612 MWh. Z této listiny a ze skutkových tvrzení soud nezjistil, jak žalobce k výše uvedené částce 31,30 Kč, dospěl. Z faktury [číslo] – vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 7. 7. 2020, kterou žalobce žalované vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 100 Kč za neuhrazenou fakturu [variabilní symbol]. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2020 a poštovního podacího archu ze dne 30. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky. 5. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v části, kdy se žalobce domáhá zaplacení částky za odebranou elektřinu v odběrném místě [obec], [ulice a číslo] v období od 12. 6. 2019 do 26. 5. 2020 ve výši 6 907,25 Kč, kdy žalobce fakturou pod [variabilní symbol] ze dne 1. 6. 2020 vyfakturoval cenu za spotřebovanou elektřinu v předmětném období. Žalobce své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně plnil a žalované dodal do sjednaného odběrného místa elektřinu. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušila, když vyfakturovanou částku za dodanou elektřinu řádně neuhradila. Závazkový vztah mezi účastníky soud hodnotil dle ustanovení § 50 energetického zákona č. 458/2000 Sb. Vedle jistiny má žalobce právo na úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. V části, kdy se žalobce domáhal zaplacení částky 31,30 Kč vyúčtované žalované fakturou pod [variabilní symbol] dne 11. 6. 2020 za období od 27. 5. 2020 do 3. 6. 2020 soud dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro vyhovění žaloby. Z předmětné faktury soud zjistil, že žalovaná v předmětném období neodebrala žádnou elektřinu. Žalobce nedotvrdil, jakým způsobem dospěl k částce 31,30 Kč, kterou žalované vyúčtoval. Žalobce se k jednání nedostavil, nemohlo mu tak být dáno poučení v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkaz, kterým by prokázal svá tvrzení. Vzhledem k tomu, že se k jednání nedostavil, pohlíží se na něj jako na účastníka poučeného, který neunesl důkazní břemeno. Soud proto v této části žalobě nevyhověl. 7. V části, kdy se žalobce domáhá zaplacení smluvní pokuty a to 4x 100 Kč a to jednak za prodlení se zaplacením záloh a jednak za nezaplacení faktury [číslo] dospěl soud k závěru, že nárok žalobce není dán. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v části nazvané„ OSTATNÍ UJEDNÁNÍ,“ kdy název vzbuzuje dojem, že se jedná o nepodstatná ujednání technického či vysvětlujícího charakteru. Dle ustanovení § 1815 občanského zákoníku, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolal. Dle ustanovení § 1811 odst. 1 občanského zákoníku, veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. V projednávané věci žalobce vystupoval jako podnikatel, žalovaná vystupovala jako spotřebitel. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli byla v tomto případě nabízena formulářová smlouva, její obsah, co se například týče ujednání o smluvní pokutách nemůže ovlivnit. Z výše uvedených listinných důkazů vyplývá, že předmětná smlouva o dodávce elektřiny byla koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy je psaná větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, smluvní a technické podmínky, produktová řada. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa. Na této straně smlouvy se nachází ikonka pro podpis zákazníka. Kdežto první strana smlouvy je psaná velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Pro průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání nedůležitého charakteru, kdy všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem. Tato strana vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost, ujednání o smluvní pokutě není v textu přehledně uvedeno, není nijak zvýrazněno, je zahrnuto do části nazvané„ OSTATNÍ UJEDNÁNÍ.“ Zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek o zaplacení smluvní pokuty nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na sebe přebírá. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, kdy podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavírání smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby, kde zákazník připojuje na konci svůj podpis. Takové ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě v části nazvané„ OSTATNÍ UJEDNÁNÍ,“ je neplatné a není možno k němu přihlížet. Je pravdou, že smluvní pokutu nemusí být sjednána písemně, nicméně žalobce netvrdil, že by došlo mezi stranami k ústními sjednání smluvní pokuty. Z výše uvedených důvodů soud žalobu v části požadovaných smluvních pokut zamítl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy v dané věci žalobce byl úspěšný jen částečně, tomuto náleží náhrada nákladů řízení dle míry úspěšnosti (94,12 % - 5,87 % = 88 %). Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna za dva úkony právní pomoci po 200 Kč, 2x režijní paušál po 100 Kč dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %, tj. úhrnem 1 126 Kč. Z toho 88 % činí částku 991 Kč.