34 C 112/2021-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou na soud dne 9. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 131 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval do 30. 6. 2019 byt [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec], jehož vlastníkem je žalobce. Žalovaný však předmětný byt užíval i po skončení doby trvání nájemní smlouvy, a to do 16. 10. 201, kdy došlo k exekučnímu vyklizení bytu. Žalobce se podanou žalobou domáhal úhrady částky v celkové výši 6 131 Kč sestávající z částky 3 604 Kč odpovídající běžnému nájemnému za užívání bytu bez právního důvodu v září a říjnu 2019, z částky 1 688 Kč za plnění spojená s užíváním bytu a z částky 859 Kč za nedoplatek za služby za rok 2019. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu, v němž se nachází předmětný byt. 6. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 21. 6. 2018 soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným trval od tohoto data nájemní vztah, na základě kterého žalovaný užíval byt [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Nájemní vztah skončil uplynutím sjednané doby nájmu, tj. dne 30. 6. 2019. 7. Z notářského zápisu ze dne 30. 8. 2018, NZ [číslo], [spisová značka], soud zjistil, že účastníci uzavřeli dohodu o splnění pohledávky se svolením k přímé vykonatelnosti notářského zápisu ve smyslu § 71b zákona č. 3558/1992, notářský řád. 8. Z evidenčního listu platného od 1. 9. 2019 soud zjistil, že nájemné od 1. 9. 2019 činilo 2 337 Kč. 9. Z evidenčního listu platného od 1. 10. 2019 soud zjistil, že nájemné od 1. 10. 2019 činilo 2 377 Kč; za poměrnou část měsíce října (od 1. 10. 2019 do 16. 10. 2019) žalobce požaduje zaplacení částky 1 277 Kč. 10. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2019 do 16. 10. 2019 soud zjistil, že dluh žalované na úhradách za služby za toto období činí 859 Kč. 11. Z evidence předpisů a plateb soud zjistil, že celkový nedoplatek žalované za užívání bytu bez právního důvodu činí 6 131 Kč (dlužné nájemné 3 604 Kč, dlužná plnění spojená s užíváním bytu 1 668 Kč a nedoplatek za vyúčtování ve výši 859 Kč). 12. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě dlužné částky do 13. 2. 2021 13. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil a v řízení nijak neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 15. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v období od 1. 7. 2019 do 16. 10. 2019 užíval předmětný byt, ačkoliv mu proto nesvědčil žádný právní důvod, a obohatil se tak o 6 131 Kč (dlužné nájemné 3 604 Kč za září 2019 a část měsíce říjen 2019, dlužná plnění spojená s užíváním bytu 1 668 Kč a nedoplatek za vyúčtování za rok 2019 ve výši 859 Kč). V případě užívání bytu bez právního důvodu pak výše bezdůvodného obohacení odpovídá peněžité částce vynakládané obvykle v daném místě a čase formou nájemného obdobného bytu, který by osoba, jež byt užívá, byla za obvyklých okolnosti povinna plnit dle nájemní smlouvy (viz např. rozhodnutí NS 28 Cdo 3612/2010). Soud proto z titulu bezdůvodného obohacení přiznal žalobci nárok na zaplacení částky v celkové výši 6 131 Kč. Správnost žalované částky žalovaný nijak nerozporoval. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 18. Soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu o nákladech řízení. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a paušálními náklady žalobce dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Celkem tedy náklady žalobce činí 600 Kč.