34 C 144/2021-18 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 8. 4. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) provozoval v období od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019 a dále pak v období od 11. 7. 2019 do 28. 12. 2019 vozidlo r.z. [anonymizováno], jehož je vlastníkem, bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku pro období bez pojištění vozidla žalovaného činí 65 Kč; výše zákonného příspěvku za období od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019, tj. 171 dnů, kdy žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, činí 11 115 Kč, a za období od 11. 7. 2019 do 28. 12. 2019, tj. 89 dnů, činí výše příspěvku 5.785 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za období od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019 a dále taktéž 300 Kč za období od 11. 7. 2019 do 28. 12. 2019. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 22. 8. 2019 vyplývá, že žalovaný byl jako vlastník a provozovatel vyzván k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo r.z. 5B23959 se zdvihovým objeme válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³ za dobu od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019 ve výši 5 785 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný byl další výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 5. 2. 2020 vyzván k úhradě příspěvku za totožné vozidlo za dobu od 11. 7. 2019 do 28. 12. 2019 ve výši 11 115 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Přípisem ze dne 28. 5. 2020 byl žalovaný opětovně vyzýván k zaplacení příspěvku za období od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019 a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, přípisem ze dne 15. 1. 2020 byl žalobce vyzván k zaplacení příspěvku za období od 11. 7. 2019 do 28. 12. 2019 a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. K zaplacení byl žalovaný vyzván taktéž v rámci předžalobní upomínky ze dne 15. 5. 2020 a 11. 1. 2021. 6. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 7. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dále aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle jeho § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., ocitne-li se dlužník v prodlení s plněním má věřitel právo požadovat po dlužníku zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Žalovaný byl jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tuto povinnost však nesplnil. V období od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019 a dále v období od 11. 7. 2019 do 28. 12. 2019, kdy nebylo předmětné vozidlo pojištěno a kdy byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, tj. za dobu 260 dní, činí dluh 16 900 Kč (11 115 Kč a 5 785 Kč) při denní sazbě 65 Kč za vozidlo s objemem válců nad 1850 cm³ do 2500 cm³podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.. Žalovaný je tedy ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 16 900 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 600 Kč (2x 300 Kč). Soud mu tedy uložil povinnost, aby žalobci zaplatil celkovou částku 17 500 Kč. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky 300 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč.