34 C 6/2021-120 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Okresnímu soudu Plzeň-město dne 8. 6. 2020, doplněnou o podání ze dne 27. 10. 2020 a 23. 7. 2021, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 177 440,40 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 155 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 16,99 % ročně, poplatky, náklady a výlohami souvisejícími s poskytnutím úvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 2 970 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas neplnil, právní předchůdce žalobce proto dne 12. 6. 2019 od smlouvy odstoupil a úvěr zesplatnil. Žalovanému vznik dluh sestávající z jistiny ve výši 144 519 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 23 997,89 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 923,51 Kč a poplatku ve výši 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobce dne 10. 12. 2019 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. [anonymizováno] ze dne 18. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 155 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, jeho měsíční příjem činí 22 470 Kč. Další údaje o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného nebyly právním předchůdcem v žádosti zaznamenány. 5. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta při schválení žádosti o úvěr ze dne 18. 12. 2017 se podává, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr měsíční příjem ve výši 22 470 Kč, měsíční výdaje žalovaného činily 9 700 Kč. Žalobce dle předloženého protokolu ověřil úvěruschopnost žalovaného lustrací v ARES, BRKI, insolvenčním rejstříku, databázi exekucí a kontrolou občanského průkazu. 6. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že konečný zůstatek na účtu žalovaného v květnu 2017 činil 21 237,16 Kč, v červnu 2017 činil 104,50 Kč, v červenci 2017 činil - 56,70 Kč a v srpnu 2017 činil 36,06 Kč. 7. Z akceptačního dopisu ze dne 19. 12. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o spotřebitelskému úvěru. Žalobce na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 155 000 Kč formou čerpání z účtu č. [bankovní účet]. Mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 16,99 % ročně. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet na účet, ze kterého byl úvěr čerpán v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 970 Kč. 8. Ze sazebníku žalobce a úvěrových podmínek žalobce soud zjistil, že žalobce byl oprávněn účtovat žalovanému poplatek za zesplatnění úvěru ve výši 1 000 Kč a poplatek za upomínku ve výši 250 Kč. 9. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], ze kterého byl úvěr žalovaným čerpán a na který měl žalovaný rovněž povinnost úvěr splácet, soud zjistil, že dne 19. 12. 2017 byla žalovanému k čerpání poskytnuta částka 155 000 Kč, žalovaný však čerpanou částku nehradil. Za období od ledna 2019 do března 2019 byl na účtu zaznamenán nedoplatek ve výši 150 599,97 Kč, v dubnu 2019 nedoplatek ve výši 152.671,21 Kč, v květnu 2019 nedoplatek ve výši 154 729,30 Kč, v červnu 2019 nedoplatek ve výši 158 501,70 Kč srpnu 2019 nedoplatek ve výši 162 730,40 Kč, v září nedoplatek ve výši 164 776,54 Kč, v říjnu 2019 nedoplatek ve výši 166 890,89 Kč c listopadu 2019 nedoplatek ve výši 168 937,04 Kč. 10. Z prohlášení nesplacené části úvěru za splatný ze dne 28. 5. 2019 (včetně kopie doručenky) soud zjistil, že žalobce vzhledem k dlouhodobému porušování podmínek smlouvy spočívající v prodlení s úhradou pravidelných splátek celý úvěr včetně příslušenstvím prohlásil za splatný ke dni 12. 6. 2019. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno dne 16. 12. 2019. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 4. 2020 včetně kopie podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. 13. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 14. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“). 15. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 17. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 19. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 23. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou. 24. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobce neučinil téměř ničeho. Právní předchůdce žalobce žádným způsobem nezjišťoval a neposuzoval schopnost žalovaného řádně splácet úvěr, nezkoumal pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného či jeho osobní a majetkové poměry, nevyžádal si doklady k ověření úvěruschopnosti žalovaného a ani sám aktivně neprovedl žádná šetření, která by osvědčila schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný pouze uvedl (a právní předchůdce žalobce do protokolu o prověření úvěruschopnosti zapsal) údaje o příjmu žalovaného ve výši 22 470 Kč a údaje o výdajích žal