36 C 130/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 8. 2020 po žalovaném zaplacení částky 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 9. 2015 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 8. 2015, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce - [právnická osoba] Požadoval zaplacení pouze poskytnutou jistinu 3.000 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti původní pohledávky. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobcem předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 3. 8. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 3.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 4. 9. 2015. Žalovaný v této lhůtě [anonymizováno] zapůjčenou částku nevrátil. Předmětná pohledávka byla postoupena [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný částku 3.000 Kč nevrátil ani po předžalobní upomínce právní zástupkyně žalobce. 5. Soud dospěl k závěru, že je třeba žalobě vyhovět, přestože uzavřená smlouva o zápůjčce je dle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. absolutně neplatná, neboť ze smlouvy ani z tvrzení žalobce nevyplývá, že by původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobce má právo na zaplacení zapůjčené částky ve smyslu ust. § 2991 OZ a násl., jako nároku z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že žalovanému byla částka 3.000 Kč dne 3. 8. 2015 převedena na účet, který označil ve smlouvě. 6. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 5. 9. 2015, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb. ve výši 8,05 % ročně, a to od 5. 9. 2015 do zaplacení, jako 1. dne následujícího po splatnosti zapůjčené částky (4. 9. 2015). 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého úspěšnému žalobci přiznal na nákladech řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, 3x úkon právního zastoupení á 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud přiznal odměnu za 3 úkony právního zastoupení (převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka kvalifikovaného rozsahu, žaloba), dále pak 21 % DPH ze součtu odměn a režijních paušálů – z částky 900 Kč, tedy 189 Kč, neboť právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH. 8. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci zpracoval zjednodušený rozsudek.