38 C 160/2021-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.524 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se dne 7. 9. 2020 a dne 12. 9. 2020 při kontrole MHD neprokázal platnou jízdenkou. Žalovanému byla tak pověřenou osobou uložena povinnost uhradit přirážku k jízdnému, o čemž byl sepsán zápis. Žalovaný dosud žalobci dlužnou částku neuhradil. 2. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 7. 9. 2020 v 14:38 hodin uzavřena konkludentním jednáním smlouva o přepravě osob tím, že žalovaný použil dopravní prostředek žalobce na lince [číslo] zastávka [ulice] – [ulice] a dne 12. 9. 2020 v 8:42 hodin uzavřena konkludentním jednáním smlouva o přepravě osob tím, že žalovaný použil dopravní prostředek žalobce na lince [číslo] zastávka [anonymizováno] – [] []. Žalobce pro žalovaného přepravu provedl, žalovaný však cenu za přepravu podle přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek nezaplatil. Žalovaný byl žalobcem vyzván, aby každou přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč žalobci uhradil. 4. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný porušil svoji povinnost, když při přepravě v dopravním prostředku žalobce nepředložil pověřenému pracovníkovi platný jízdní doklad, přestože mezi účastníky vznikl závazek uzavřením smlouvy o přepravě osoby podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobci jízdné, vznikla žalovanému povinnost zaplatit vedle jízdného i přirážku k jízdnému. Nárok žalobce na zaplacení přirážky vychází z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. (v případě tramvaje, metra a trolejbusu), § 18a zákona č. 111/1994 Sb. (v případě autobusu), § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., smluvních přepravních podmínek. 5. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku žalobci v řádné době, je v prodlení. Soud vycházel z ust. § 1970 občanského zákoníku, kdy žalobci vzniklo právo požadovat od žalovaného i úrok z prodlení, když výše úroku z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, v odměně právního zástupce žalobce ve výši 400 Kč dle ust. §14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby po 200 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 189 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 1.489 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.