41 C 57/2021-32 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na zaplacení částky 1.519 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 21. 9. 2017 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla MITSUBISHI, [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit pojistné, které bylo pro pojistné období od 21. 9. 2019 do 20. 9. 2020 stanoveno předpisem pojistného na částku 3.469 Kč Počátek pojištění byl stanoven k 21. 9. 2017. Pojištění zaniklo ke dni 27. 12. 2019 kvůli nehrazení pojistného ze strany žalovaného. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 21. 9. 2019 do 26. 12. 2019. Žalobce tedy požadoval poměrnou část sjednaného pojistného za dlužné období ve výši 919 Kč, dále upomínací výlohy ve výši 600 Kč za celkem dvě zaslané upomínky a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z celkové žalované částky od 28. 12. 2019 do 24. 7. 2020 ve výši 88 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“ se žalovaný nevyjádřil a žalobce vyslovil s takovým postupem souhlas již v návrhu. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Mezi účastníky řízení byla sjednána pojistná smlouva dne 21. 9. 2017 (s totožným počátkem pojištění), a to pod [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla MITSUBISHI, [registrační značka], jejíž nedílnou součástí byly i pojistné podmínky a ceník žalobce. Podle smlouvy a předpisu pojistného vznikla žalovanému povinnost hradit pro pojistné období od 21. 9. 2019 do 20. 9. 2020 pojistné v celkové výši 3.469 Kč ročně. O zániku pojistné smlouvy pro neplacení pojistného ke dni 26. 12. 2019 byl žalovaný žalobcem informován dopisem ze dne 9. 1. 2020 včetně vyčíslení dlužné částky. O zaplacení dlužné částky ve výši 1.519 Kč byl žalovaný též upomínán dopisem ze dne 5. 2. 2020. 5. Soud zjištěný skutkový stav vzhledem k datu uzavření pojistné smlouvy podřadil pod následující právní normy. 6. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 8. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to ustanovením § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě byla platně uzavřena pojistná smlouva, žalovanému vznikla povinnost platit za pojistné období sjednané lhůtní pojistné, což řádně vůči žalobci nesplnil za období od 21. 9. 2019 do 26. 12. 2019. Žalobci tak náleží poměrné pojistné ve výši 919 Kč a upomínací výlohy ve výši 600 Kč dle sazebníku žalobce (300 Kč za odeslání dopisu o zániku pojištění a 300 Kč za odeslání upomínky k zaplacení). Žalovaný tvrzení žalobce nijak nezpochybnil, ani neprokázal, že by se svých povinností zbavil jiným způsobem. Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobci přísluší vedle plnění též úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež žalobce kapitalizoval. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném ke dni vykonání úkonu (v projednávané věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b). Hodnota jednoho úkonu právní služby činí v daném případě 200 Kč. Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál v částce 100 Kč. Zástupce žalobce vykonal v řízení 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 – příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a písemné podání ve věci – žaloba. Vedle toho má nárok i na náhradu DPH v částce 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů žalobce činí 1.489 Kč.