41 C 61/2021-62 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na zaplacení částky 5.190,90 Kč s příslušenstvím. Svoji aktivní legitimaci žalobce odvozoval z postoupení předmětné pohledávky ze strany původního věřitele společnosti [právnická osoba], [IČO]. Žalobou uplatněná pohledávka měla být na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019. Pohledávka dle žalobních tvrzení vyplývala z uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou spolu uzavřeli původní věřitel a žalovaný. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěrového rámce žalovanému do limitu 5.000 Kč, když nedílnou součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky původního věřitele. Žalovaný úvěr čerpal, ovšem nehradil včas a řádně splátky úvěru, proto došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru ke dni 4. 7. 2019. Žalovaná pohledávka byla tvořena nesplacenou jistinou úvěru v částce 4.090,90 Kč, smluvní pokutou za prodlení se splácením úvěru v částce 900 Kč, poplatkem za sjednané pojištění v částce 200 Kč a příslušenstvím, ve formě obchodních úroků a zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný měl též povinnost hradit pojištění úvěru. 4. Žalovaný uzavřel dne 16. 9. 2017 s původním věřitelem smlouvu o revolvingovém úvěru, tuto smlouvu podepsal. Žalovaný měl na základě právo čerpat úvěr až do výše 5.000 Kč s úrokovou sazbou 16,9 % ročně a RPSN 20,35 %. Žalovaný se zavázal, že měsíčně na úvěr splatí vždy alespoň částku 250 Kč. Žalovaný též dále vyslovil souhlas s obchodními podmínkami a ceníkem žalobce. v čl. 6 smlouvy bylo mezi původním věřitelem a žalovaným dojednáno, že žalovaný bude hradit pojištění úvěru, přičemž poplatek za pojištění se stanoví dle ceníku ve výši 1% z celkové nesplacené vyčerpané částky ke konci každého měsíce. V případě, kdyby se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, vzniklo původnímu věřiteli právo požadovat po žalovaném částku 300 Kč, a to za každých 10 dnů prodlení, až do 90. dne prodlení. Žalovaný vyčerpal úvěr v částce 5.000 Kč dne 16. 9. 2017. Dopisem ze dne 2. 6. 2018 původní věřitel žalovaného informoval o zesplatnění smlouvy o revolvingovém úvěru a vyzval ho k úhradě dluhu. Původní věřitel pohledávku na žalobce postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019. Původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky oznámil dopisem ze dne 22. 3. 2019. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. 5. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). 6. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 8. Podle ustanovení § 2004 odst. 3 občanského zákoníku zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je opodstatněná. Původní věřitel a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru (smlouva splňuje zákonné náležitosti a je podepsána oběma účastníky). Žalobce doložil soudu čerpání úvěru žalovaným a též jeho prodlení s úhradou dohodnutých splátek. Toto žalobní tvrzení žalovaný nijak nezpochybnil. Původní věřitel úvěr zesplatnil v souladu se smlouvou. Aktivní legitimace žalobce k vymáhání pohledávky pak vyplývá z uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému ze strany původního věřitele řádně oznámeno. Všechny nároky, které žalobce touto žalobou uplatnil, pak vycházely z uzavřené smlouvy, jejichž podmínkami žalovaný vyslovil souhlas. Soud proto žalobě zcela vyhověl, včetně nároku na zaplacení smluvní pokuty, která není překvapivým ustanovením a její výše je přiměřená. Dále soud žalobci přiznal i nárok na zákonný úrok z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaný do prodlení s úhradou dluhu dostal. 11. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná. Náklady řízení představují: soudní poplatek ve výši 400 Kč (přiznaný dle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3 x 200 Kč (dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Dále žalobkyni podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušál po částce 100 Kč (dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 189 Kč Celkem tedy 1.489 Kč. 12. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).