41 C 82/2018-162 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 10. 2018 domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovaným byla uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku č. 5 v domě [ulice a číslo], [PSČ] v [obec], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaní porušovali své povinnosti vyplývající z mezi nimi uzavřené nájemní smlouvy, ve které se žalovaní zavázali měsíčně hradit nájemné a cenu za služby s nájmem související. Nájemní smlouva byla mezi stranami uzavřená dne 19. 2. 2014 na dobu neurčitou. Zpočátku smluvního vztahu si žalovaní své povinnosti řádně plnili. Posléze začalo docházet ke kumulaci dluhu. Přestože byli žalovaní řádně vyrozuměni o porušování svých povinností a byli vyzýváni k nápravě, tak na jejich obsah nereagovali. Žalovaní porušovali své povinnosti nájemců zvlášť závažným způsobem, neboť déle než tři měsíce nehradili nájemné. Naplnili tím ustanovení § 2291 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. Proto je bylo možné vyzvat k vyklizení bytu. Ten však žalovaní ani přes opakované výzvy nevyklidili. Žalobci tak nezbylo, než podat žalobu k soudu. 2. Žalobce zdůraznil, že žalovaní dlouhodobě nepřebírali zásilky. Pokud jim bylo cokoliv doručované, byla jakákoliv aktivita žalovaných nulová. Zjevné je, že se žalovaným do dispozice dostaly: výzva k úhradě dlužné částky, výpověď z nájmu bytu, výzva k opuštění bytu, ale i výzvy k vyklizení bytové jednotky podaná před zahájením řízení ze strany zástupce žalobce, což vyplývá z do spisu založených listinných důkazů. Žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu bytu žalovaní nepodali. Postup žalobce vůči žalovaným byl velmi benevolentní, neboť vnímal, že situace žalovaných není příznivá ohledně zdravotního stavu 1) žalované. Proto na ně s vystěhováním netlačil a souhlasil i s přerušením soudního řízení. Na druhou stranu žalobce neodpovídá za chování žalovaných a nemá žádnou povinnost s nimi opětovně uzavřít novou smlouvu o nájmu bytu. Žalovaní pro žalobce nejsou spolehlivými partnery a ani skutečnost, že byl 2) žalovaný vzat do vazby, či že bude v následujícím období např. odsouzený, nemůže mít vliv na to, aby (pro kategorii dobrých mravů) byl žalobce nucený v nějakém smluvním vztahu s žalovanými dále pokračovat. Přestože byl nájemní vztah platně skončený, tak není souladné s dobrými mravy, že žalovaní i nadále byt bez řádné smlouvy užívají. Pravdou však je, že žalovaní své dluhy na nájemném v průběhu doby uhradili, a že průběžně hradí měsíční platby ve výši odpovídající nájemnému. 3. Žalovaná strana k věci uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhla, aby byla jako nedůvodná zamítnuta, neboť žaloba není v souladu s právem. Předně je rozporná s dobrými mravy. Není možné odhlédnout od skutečnosti, že žalovaní nejsou narození v ČR, což jejich pozici ztěžuje. V [obec] dlouhodobě bydlí a nemají jinou možnosti bydlení. Do bytu také investovali. Řádně jej užívají a cítí se v něm doma. Mají k místu bydlení dobrý vztah. Je jasné, že zdravotní stav 1) žalované není dlouhodobě dobrý a pokud v minulosti (v letech 2016, 2017) došlo ke kumulaci nějakého dluhu na nájemném, tak je jasné, že se tak stalo z důvodu, že 1) žalovaná nebyla schopná se soustředit na běžné činnosti, neboť byla zatížená onkologickými problémy a dalšími zdravotními zátěžemi. Nebyla ani schopná si požádat o běžné sociální dávky. Byla zcela vykolejená z běžných denních činností. Léčila se psychofarmaky a navštěvovala psychiatra. Nedostávalo se jí ani finančních prostředků, přestože nějakou podporu či nějaké sociální dávky dostávali. Co se týká 2) žalovaného, tak ten je v důchodovém věku. Protože je cizincem, tak o důchodu, o který si požádal, nebylo prozatím rozhodnuté. Většinu záležitostí týkajících se bydlení zajišťovala 1) žalovaná. Dále žalovaní uvedli, že je potřeba řešit celou věc komplexně, neboť pokud se 1) žalovaná dostala dílem ze svých zdravotních problémů a více se mohla soustředit na běžný život, tak byla schopná za pomoci dcery a s její pomocí, uhradit v minulosti jim vzniklé dluhy, týkající se jejich bytu, ale i další závazky, které měla vůči žalobci. Co se týká posledního období, tak je jasné, že se jim další dluhy již nekumulují. Žalovaní cenu za užívání bytu řádně hradí. Ta je rovná výši nájemného. S ohledem na psychické potíže 1) žalované a ráz jejího onemocnění (degenerativní změny páteře), je zjevné, že je na byt fixovaná. Není již schopná si obstarat obživu vlastní prací. Není ani schopná zajistit si případné náhradní bydlení. Její tíživá situace se ještě znásobila ztrátou 2) žalovaného, neboť ten je v současné době ve vazbě pro trestnou činnost či podezření z ní. Ztratila tak prakticky jedinou oporu, ke které se mohla upínat. Je tedy na místě, i při zohlednění korektivu dobrých mravů, žalobu zamítnout a umožnit 1) žalované v bytě i nadále bydlet. Pokud by soud žalobě vyhověl, tak bylo by ve vztahu k žalovaným přespříliš tvrdé. 4. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci. 5. Z nájemní smlouvy mezi stranami sporu uzavřené dne 19. 2. 2014 vyplývá, že žalobce v ní vystupuje jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci ve vztahu k bytu č. 5, který se sestává ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství a nachází se ve 2. podlaží domu [adresa] na [anonymizováno] ulici or. [číslo] Smlouva byla uzavřená s účinností od 1. 3. 2014 na dobu neurčitou. Podle jejího obsahu si strany sjednaly výši nájemného i ceny za služby s nájmem související, tedy zálohy na úhradu služeb podle výpočtového listu s tím, že doručování listin mělo probíhat na adresy uvedené v nájemní smlouvě. Ve vztahu k žalovaným šlo o adresu [ulice a číslo] v [obec], když za doručenou se považovala listina, která byla doručená na uvedenou adresu, i přestože se vrátila zpět jako nedoručená. Uvedené vyplývá z čl. V. nájemní smlouvy. 6. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že dům [adresa] v [obec] je ve vlastnictví žalobce, který je také vlastníkem pozemku, na němž dům stojící, tedy pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] v [obec]. Stejné vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí LV. [číslo] v k. ú. [část obce]. 7. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 30. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaní byli dne 13. 4. 2018 vyzváni k odstranění porušování svých povinnosti spočívajících v neplacení nájemného, a to v nezaplacení vyúčtování za rok 2014 ve výši 10.256 Kč, vyúčtování za rok 2016 ve výši 10.932 Kč, část platby nájemného za listopad 2017 ve výši 5.687 Kč, za prosinec 2017 ve výši 6.659 Kč, za leden 2018, únor 2018 a březen 2018, vždy ve výši 6.659 Kč. Celkem tedy 53.517 Kč. Konstatováno bylo, že došlo k dílčí úhradě za část měsíce listopadu 2017 ve výši 5.687 Kč a za prosinec 2017 ve výši 6.659 Kč. Žalobce nájem vypověděl podle ustanovení § 2291 občanského zákoníku z důvodu porušení povinností zvlášť závažným způsobem, spočívající v neplacení nájemného a úhrad za služby za dobu delší než 3 měsíce. Nájem měl skončit dnem, kdy výpověď nájemcům došla, když do jednoho měsíce od jeho skončení měli žalovaní byt žalobci odevzdat. Zjevné je, že uvedená listina – výpověď z nájmu bytu, byla zaslána jak 1) žalované, tak 2) žalovanému. O tom svědčí i vrácené zásilky, ze kterých vyplývá, že se dne 14. 6. 2018 a dne 19. 6. 2018 jako nevyzvednuté vrátily žalobci zpět. 8. Z výzvy k opuštění bytu ze dne 11. 7. 2018 vyplývá, že byly zaslané oběma žalovaným. Opět nebyly žalovanými vyzvednuté a následně se žalobci vrátily zpět. 9. Z obsahu evidence obyvatel se podává, že 1) žalovaná je polského původu a žije na území České republiky již dlouhou dobu. 2) žalovaný je původem ze Srbska, když na území České republiky žije přibližně 20 let. 10. Z výzvy ze dne 13. 4. 2018 (žalovaným zaslané a jimi nepřevzaté) vyplývá, že v ní byl uvedený kapitalizovaný dluh žalovaných za období uvedeném v následné výpovědi ve výši 53.511 Kč. Žalovaní v ní byli řádně vyzváni k úhradě dluhu a byli v ní upozornění, že zvlášť závažným způsobem porušují své povinností, a že jim může být dána výpověď. Zásilka byla doručená do osobní sféry žalovaných, když vyzvednutá žalovaným nebyla. 11. Ze sdělení Statutárního města Brna ze dne 21. 12. 2020 bylo zjištěno, že Rada města projednala žádost o narovnání právního vztahu, spočívající v uzavření nové nájemní smlouvy ve vztahu k žalovaným, a to ohledně bytu č. 5 na [anonymizováno] 15. Z potvrzení o úhradách částky 17.726 Kč (č. l. 100 spisu) a dále částek 13.821 Kč, 9.728 Kč, 5.494 Kč je zjevné, že žalovaní Správě nemovitostí [územní celek] uhradili dluh na nájemném, který byl specifikován ve výpovědi z nájmu bytu. 12. Z posudku o invaliditě 1) žalované (č. l. 104 spisu) ze dne 9. 12. 2017 vyplývá, že po konstataci mnoha zdravotních zpráv zachycujících zdravotní neduhy žalované od úzkostných poruch, bolestivého syndromu páteře, obezity, hypertenze až po hypercholesterolemii (č. l. 105 spisu) a další jmenované zdravotní neduhy, byl posudkový závěr takový, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, je zdravotní pos